Průměrný plat v ČR přepočítaný podle kursu na slovenskou měnu v současnosti představuje více než 15 000 korun. Proti průměrné mzdě na Slovensku, která se stále pohybuje nad hranicí 10 000 korun, je český plat téměř o polovinu vyšší. I jiné údaje dokazují, že životní úroveň na Slovensku citelně zaostává za sousedy ze zemí visegrádské čtyřky. Co je příčinou tohoto jevu?, klade si otázku nejčtenější slovenský list Nový čas.
Podle jiného průzkumu jen 40 procent občanů Slovenska považuje tržní hospodářství za správné. A to i navzdory tomu, že státy, které je mají, vnímáme z hlediska životní úrovně jako svůj vzor, zatímco do států, které experimentovaly s komunismem, se zdráháme jet byť i jen na dovolenou.
Podobná, snad o něco menší nedůvěra vůči tržnímu systému převládá i v jiných zemích bývalého východního bloku. Ta se však neprojevila na jejich vývoji, který byl vždy proreformní, ačkoliv se tam střídaly levicové i pravicové vlády a zápasily s velkými těžkostmi.Na rozdíl od těchto států však Slovensko nemá vyjasněnou ani tu nejzásadnější otázku: Kam vlastně směřuje. Ba co více, má za sebou šest let vlády, která reformy nejenže nedělala, ale je přímo popírala. Během tohoto období jsme se nepřibližovali k vyspělým demokratickým zemím s tržní ekonomikou a právě v důsledku toho jsme se vyčlenili z hlavního integračního proudu.
Dnešní vláda, navzdory svým chybám, je první proreformní vládou, která vzešla z vůle občanů. Zdá se však, že právě vůči této orientaci, a ne vůči konkrétním nedostatkům začíná vyslovovat výhrady nespokojena část levicových demokratů. Znamená to, že dnešní garnitura stojí před klíčovým rozhodnutím, zda si zachová svůj reformní kurs. Za dosavadní působení protireformních sil jsme zaplatil
i v podobě životní úrovně, která zaostává za okolními zeměmi. Jejich návrat by nás stál o mnoho více.Zdroj: HN z 26. 4. 2000