Šest západoafrických zemí se rozhodlo založit společnou měnovou zónu. Má vstoupit v platnost od počátku roku 2003. Pro první desetiletí 21. století je možno předpokládat ekonomický růst černé Afriky, analytici očekávají, že hrubý domácí produkt zemí tohoto regionu by se mohl zdvojnásobit. Afrika se pozvolna dostává do pozornosti světového obchodu, již dnes je to velký trh s dovozem téměř 90 miliard dolarů. Pozvolna se mění i vývozní klima. Proti devadesátým letům, kdy africké země byly nuceny prodávat své hlavní vývozní komodity za poměrně nízké ceny, kursy surovin se dávají na cestu vz
hůru s tendencí dalšího růstu.Především ve snaze podpořit své vývozní tendence rozhodlo se nyní šest zemí západní Afriky (Gambie, Ghana, Guinea, Libérie, Nigérie a Sierra Leone) vytvořit od ledna 2003 společnou měnovou zónu. Podle prohlášení účastníků podpisu dohody, k němuž došlo před několika dny v Akkře, by tento akt měl přispět k urychlení regionální integrace a k vytvoření jednotného celku všech západoafrických zemí. Frankofonní země této oblasti jsou totiž již sdruženy v hospodářskou a měnovou unii,
jejímiž členy jsou Benin, Burkina-Faso, Pobřeží slonoviny, Guinea-Bissau, Mali, Niger, Senegal a Togo. Dalším krokem pak by mělo být sloučení všech zemí této oblasti v jednotnou zónu.Aby bylo možno vytvořit tuto novou organizaci, stanovili si účastníci podpisu smlouvy v Akkře kritéria, která bude nutno splnit. Především inflace by neměla v roce 2000 přesáhnout 10 procent a v roce 2003 by měla být stlačena pod pět procent. Rozpočtový schodek by v roce 2002 neměl být vyšší než čtyři procenta. Pozorovatelé
ovšem připomínají slabiny této dohody, které se týkají především Nigérie, jejíž prezident se podpisu dohody zúčastnil.V západoafrickém regionu totiž Nigérie představuje ve srovnání se svými sousedy skutečnou velmoc, která až dosud neprojevila velký zájem o hlubší ekonomickou spolupráci. Tentokrát však se zdá, že by Lagos chtěl sdružit pod svým vedení menší sousední země. Nigerijský přesahuje 38 miliard eur, zatímco u osmi zemí tvořících frankofonní zónu je to pouze 27 miliard eur. Tak
é počtem obyvatel 115 miliónů převyšuje Nigérie vysoko své sousedy.Orgány nové měnové zóny by měly sídlit v Lagosu, což mnozí pozorovatelé interpretují jako snahu Nigérie získat rozhodující vliv na měnové záležitosti svých partnerů. Přes vysoký příjem z vývozu ropy (10 až 12 miliard dolarů ročně) není však nigerijské hospodářství v nejlepším stavu a Mezinárodní měnový fond se marně snaží přimět vládu v Lagosu ke krokům na ozdravení ekonomiky.
Zdroj: HN z 27. 4. 2000