Nejméně tříprocentním tempem poroste letos západoevropská ekonomika. V Německu a Itálii se přírůstky mohou blížit až 3,5 procenta. Poprvé od roku 1990 překročí průměrný hospodářský růst v západní Evropě tříprocentní hranici a začne se přibližovat tempu řízeně ochlazované americké konjunktury. Nadprůměrnou rychlostí poroste německé a italské hospodářství těžící zejména ze slabého eura. Ještě rychlejší vzestup mohou čekat reformní ekonomiky střední a východn
í Evropy (viz tabulku). Ve včera zveřejněné pravidelné analýze to oznámila Hospodářská komise OSN pro Evropu (Evropská hospodářská komise, EHK).Kladný růst očekává komise také v Rusku, byť poněkud nižší než loňských 3,2 procenta. Vyhlídky jsou však, podobně jako u ostatních zemí Společenství nezávislých států (SNS), daleko nejistější. "To, že podmínky pro růst v Evropě jsou mnohem příznivější než loni, neznamená, že neexistují rizika. Na prvním místě stojí hrozba pádu nadhodnocených amerických akcií. Obavy vzbuzuje vývoj cen ropy a měnová politika Evropské měnové unie," upozornil při představování zprávy ředitel divize hospodářských analýz EHK Paul Rayment. Připomněl rovněž nevyrovnanost jednotlivých evropských, zejména pak reformních ekonomik, v jejímž důsledku se konečný výsledek může dosti výrazně lišit od globální prognózy.
"Jihovýchodní Evropa trpí vážnými strukturálními problémy a velmi silně pociťuje dopady nedávných ozbrojených konfliktů. Přechod k tržní ekonomice tam může být mnohem obtížnější než ve střední Evropě," dodal Rayment.
Vyhlídky reformní Evropy se od poloviny minulého roku výrazně zlepšily, konstatuje zpráva a poukazuje především obnovu výkonnosti a zvýšení domácí poptávky na jedné a návrat konjunktury do západní Evropy na druhé straně. Tahouny ekonomiky střední a východní Evropy zůstanou Polsko, Maďarsko a Slovinsko. Nízký růst na Slovensku považují analytici EHK za projev neschopnosti pokračovat v neudržitelné expanzi předchozích let a snahám vlády přizpůsobit hospodářskou politiku z
měněným podmínkám. Podobný manévr vedl v Chorvatsku a zejména v České republice k hospodářskému poklesu, podotýká EHK. Růst, který očekávají úřady obou zemí, se sice dostaví, bude však dosti nízký.Vysoká tempa hospodářského vzestupu balkánských zemí po slabých letech nevypovídají o síle konjunktury příliš mnoho. Spíše jsou projevem hospodářského oživení a jejich velikost lze přičíst v rozhodující míře nízké výchozí základně. Navíc, jako třeba v Rumunsku, nebude hospodářský růst znamenat o mnoho více než p
okračování stagnace.Oživení v Rusku může stavět na příznivých vnějších podmínkách, především na vysokých cenách ropy, podotýká EHK. Zdrženlivé vládní prognózy glosují někteří oficiální činitelé očekáváními, že skutečnost bude daleko lepší. Ukrajinské vyhlídky jsou podstatně nejistější než ruské. Ekonomika sice může růst rychleji než o předpokládané jedno procento, zatěžovat ji však bude dluhová krize, která může srazit hospodářství do recese, upozorňuje zpráva. Běloruské hospodářství sice nadále poroste,
tempo se však od impozantních 11,4 procenta v roce 1997 trvale snižuje a letos zřejmě nepřekročí tři procenta.Zdroj: HN z 4. 5. 2000