Hodinové mzdy jsou v některých zemích západu skoro desetkrát vyšší než v České republice. Kupní síla průměrných měsíčních mezd se liší mnohem méně. Hodinové mzdy nejsou v České republice příliš vysoké. Tato stokrát omletá pravda je dostatečně známá. Jak ale hodinové výdělky Čechů obstojí ve srovnání se světem? Studie jedné z největších bank světa, švýcarské Unit of Switzerland (UBS), ukazuje, že velmi bledě. UBS srovnávala hodinové výdělky dvanácti
vybraných povolání (od nejlépe placených manažerů, po nekvalifikované dělníky) ve velkoměstech celého světa. Praha byla mezi nimi. Pražští občané si podle UBS před dvěma lety vydělávali v přepočtu průměrně necelé dva dolary za hodinu. Tedy dva a půlkrát méně než v portugalském Lisabonu a skoro desetkrát méně než ve švýcarském Curychu. Na Frankfurt nad Mohanem, centrum německého finančnictví, ztrácela Praha v průměrné hodinové mzdě více než osm dolarů.Ve Varšavě a Budapešti je hodinová mzda nižší
Jistou
útěchou je, že v bývalých postkomunistických metropolíchVaršavě a Budapešti byla průměrná hodinová mzda ještě nižší. Trochu lépe vypadá postavení českého hlavního města v porovnání skutečné kupní síly hodinové mzdy, i když ani to není žádná sláva. Díky nízkým cenám v České republice se kupní síla (to, co si za své dva dolary Pražané koupí ve srovnání s obyvateli jiných velkoměst světa) hodnota hodinové mzdy mírně zvýší. Skutečná hodnota pražské hodinové mzdy se tím vyšplhá mírně nad tři dolary.Nejobjekti
vnější srovnávací měřítkoSrovnání kupní síly příjmů je mezi ekonomy a sociology považováno za dosud nejlepší srovnávací měřítko bohatství obyvatelstva. Jak při měření s konkurenci dopadla Praha? Stručně řečeno: pražané jsou třikrát chudší než obyvatelé Amsterodamu, Kodaně a Bruselu. Lidé žijící v Lucemburku se mají dokonce čtyřikrát lépe (alespoň co se peněz týče). Čím to je? Jsou platy v České republice, navíc v nejbohatším hlavním městě, opravdu tak nízké, jak ukazuje srovnání hodinových mezd. Nejsou. Například bankovní úředník se v kupní síle svého měsíčního platu (přepočteno na dolary) může směle rovnat svému helsinskému kolegovi. Také prodavačka v Aténách si za své peníze koupí zhruba stejně jako její kolegyně v Praze. Kde je tedy problém?
Jeden ze zá
drhelů je velký počet hodin, které občané České republiky musejí na své mzdy odpracovat. Výdělek za hodinu se tak samozřejmě sníží. Další velmi zásadní věc je mzdový a cenový rozdíl mezi metropolí a regionem, který je řadě států Evropy větší než u nás. Ve srovnání průměrných měsíčních mezd pak Česká republika vychází daleko lépe než další vybrané země. Kupní síla měsíční průměrné české mzdy je stejná jako v Portugalsku a jen mírně horší než v Řecku. "Evropští Američané" z Lucemburska v perspektivě měsíční mzdy vydělávají jen dva a půlkrát více než v Praze.Zdroj: LN z 4. 5. 2000