Rakousko požaduje přechodné období pro volný pohyb osob po rozšíření unie

Dlouhou hranici s reformními státy považují Rakušané za svoji nevýhodu. Vídeň se bude snažit omezovat přístup na svůj pracovní trh především cizincům s nízkou kvalifikací, chce chránit profese vykonávané ženami a osobami v předdůchodovém věku. To zároveň znamená, že kandidátské země budou muset čelit "úniku mozků". Vyplývá to ze zprávy rakouské vlády, kterou v Bruselu předal velvyslanec u Evropské unie Gregor Woschnagg. Vídeň v ní žádá o určitá omezení možnosti zaměstnávat osoby z dnešních kandidátských zemí v prvních letech po novém rozšíření Evropské unie.

Volný pohyb osob je pro Rakousko jedním z nejcitlivějších bodů předvstupního jednání a od okamžiku, co do vlády vstoupila strana Jörga Haidera, je to téma citlivé dvojnásob. Ve svém stanovisku rakouská strana používá především tyto argumenty:

ze států EU má Rakousko s kandidátskými zeměmi nejdelší hranici (1256 km);

Vídeň, Linec, Štýrský Hradec a Klagenfurt jsou snadno dosažitelné například z Českých Budějovic, Brna, Bratislavy, Györu, Sopronu či Mariboru;

mzdové rozdíly (viz tabulku);

atraktivní sezónní nebo týdenní práce, Rakousko očekává nejméně 110 tisíc sezónních dělníků v prvních pěti letech po rozšíření a kolem 200 tisíc do deseti let;

imigra

"Vzhledem k nejistotě na pracovním trhu kolem možného přílivu imigrantů a "kyvadlových" dělníků vidíme důvod udržet určité přechodné mechanismy," přesvědčoval Woschnagg. Podle Martina Sajdika z rakouského ministerstva zahraničí je předčasné hovořit o konkrétních řešeních. Připadá v úvahu několik možností: Od pevného přechodného období přes systém kvót (limitů pro jednotlivé obory) až po klauzuli umožňující uzavřít hranici před

Zdroj: HN z 12. 5. 2000