V roce 1999 se podařilo českou ekonomiku stabilizovat. V roce letošním se zřejmě dočkáme oživení. To se již projevuje např. zvýšeným zájmem o pracovní síly a nižší než očekávanou nezaměstnaností. Když se vláda připravovala na definování hospodářské politiky pro rok 1999, měla dva základní problémy. Jedním z nich byla narůstající akutní recese, která do značné míry měla makroekonomickou povahu, zároveň ale, protože jádro recese leželo v oblasti strukturální
a institucionální, bylo druhým úkolem pokračovat v systémových změnách, které by vedly k tomu, aby ekonomika byla více nezávislá na politice - což mj. znamená zdravější podnikovou strukturu, lepší právní řád, schopnost ekonomiky lépe absorbovat různé externí šoky na základě vnitřních mechanismů apod. To byly dvě základní problémové množiny a v těchto intencích je rozumné posuzovat úspěšnost či neúspěšnost jednotlivých kroků.Makroekonomická politika
Rozpočet pro rok 1999 se vláda pokusila zkonstruovat jako rozpočet v principu fiskálně neutrální. Důvodem bylo to, že jsme viděli potřebu ustoupit od restriktivních kroků, které se provozovaly v letech 1997 až 1998. Na druhé straně jsme se obávali silnějších fiskálních impulsů pro ekonomiku především proto, že
jsme se domnívali, že jako celek a zejména část definovaná velkými podniky není schopna dostatečně pružně reagovat na tyto impulsy a to by mohlo vést spíše k problémům v obchodní a platební bilanci než k pozitivní podpoře průmyslu a hospodářství. Šlo nám o makroekonomickou stabilizaci zejména vládní a soukromé agregátní poptávky. Zdá se, že tento cíl se podařilo v principu dodržet. Veřejný sektor působil na ekonomiku velmi stabilizujícím způsobem. I spotřeba domácností byla stabilizujícím - nikoliv expandujícím - prvkem ekonomiky. Přispělo k tomu i kritizované jednorázové zvýšení tarifů ve veřejném sektoru, které bylo součástí stabilizačního balíčku.Rozhodujícím zdrojem pozitivní části hospodářského vývoje v loňském roce byla zahraniční poptávka, růst exportu. Ta se na makroekonomických číslech projevovala počínaje druhým čtvrtletím v obnově byť nízké dynamiky oživení, které v těchto dnech přerůstá do skutečného hospodářského růstu. Důležité je, že ve struktuře HDP a zejména struktuře exportu je zde kontras
tní rozdíl mezi strukturou současnou a strukturou řekněme v roce 1997. Je zde mnohem vyšší podíl malých a středních podniků na exportu a na HDP, výrazně vyšší podíl produktů s vysokou přidanou hodnotou.Ekonomika prokázala, že je její chod jako celku mnohem méně svázán s osudem jednotlivých velkých podniků. To je výsledek mikroekonomické transformace a strukturálních změn především na mikroúrovni, které se odehrávaly po měnové krizi z roku 1997. Do jisté míry byly vyvolány tlakem, kter
ý makroekonomická sféra, byť nedobrovolně, začala vyvíjet a tento proces už dospěl do určitého stádia, i když nebyl ukončen. To úzce souvisí s pokračováním privatizace a s vytvářením odpovídajícího klimatu pro investice. Ve spolupráci s ČNB se nám podařilo postupně dosáhnout odpovídajícího nastavení makroekonomických politik i jednotlivých nástrojů měnové politiky. Po delší době, v roce 1999 - a je to kontrast s rokem 1998 - došlo k tomu, že a veřejné rozpočty zaměřily svou politiku v zásadě paralelně.Korekce roku 2000
Hospodářská politika pro rok 2000 se nijak dramaticky neliší od politiky pro rok 1999. Odlišnost spočívá v tom, že letošní rozpočet obsahuje více jednotlivých selektivních dílčích expanzivních impulsů oproti roku 1999. Dále došlo k dalšímu zlepšení koordinace měnové politiky s politikou fiskální. Zásadním aktem v tomto směru bylo v loňském roce schválení střednědobé hospodářské strategie při vstupování do EU, což je společný dokument vlády a ČNB, který byl projednán a spolupodepsán v podo
bě tzv. společného posouzení priorit hospodářské politiky Evropskou komisí a vládou ČR. Na základě tohoto dokumentu došlo k letošnímu společnému postupu s při přípravě a vyhlášení inflačního cíle pro rok 2001.Konsolidace makropolitik
Dochází k určité konsolidaci makroekonomických politik, na straně fiskální k mírnému dílčímu uvolnění, které by mělo být asi posledním, protože veřejné finance jako celek potřebují určité korekce. Pro rok 2001 bude už potřebná trochu jinak definovaná rozpočtová politika.
V oblasti měnové politiky tak po nízké meziroční úrovni inflace z roku 1999 očekáváme určité posílení inflačních tlaků nikoliv na straně poptávkové, tam jsou takřka nulové, spíš na straně nabídkové.V poslední době se k nám přenášejí kursové vlivy a např. z trhu ropy určité nákladové impulsy a jde o to, aby je domácí ekonomika absorbovala s nízkými dopady. Je třeba trpělivě pokračovat v procesech zlepšování právního řádu, v privatizaci zejména finančního sektoru.
Vláda se bude snažit o zlepšování podmínek pro investice. Předběžné údaje CzechInvestu hovoří o tom, že do ekonomiky za první čtvrtletí připlynulo zhruba 2,7 mil. USD. Je to velmi dobrý výsledek. Za celý rok by to číslo mohlo být nad 6 mld. USD. Znamená to, že ČR je dnes nejatraktivnější zemí stře
dní a východní Evropy pro přímé zahraniční investice.Pozitivním výsledkem vývoje je míra nezaměstnanosti. Jak v loňském roce, tak v dosavadním průběhu letošního je vývoj míry nezaměstnanosti pod úrovní odhadů. Zdá se, že náš celoroční odhad na úrovni 10,3 % by nemusel být naplněn. V tom bych spolu s nízkou inflací viděl pozitivní výsledky. Při fiskální opatrnosti, která pro rok 2001 bude nezbytná, je třeba dál se trpělivě soustřeďovat především na ty oblasti hospodářských a ostatních politik, které povedo
u k posilování tempa růstu.Zdroj: HN z 17. 5. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
