Na rozdíl od Skandinávců si západoevropští voliči přejí nižší daně, nižší veřejné výdaje a slabší ruku státu při zasahování do ekonomiky. A jejich vlády jim naslouchají.
Když štrasburská firma Transgene zvažovala, kam umístí svou novou pobočku, testující genové terapie, okamžitě zavrhla Alsasko. Byla si totiž vědoma toho, že k přilákání biotechnologických specialistů nestačí dobrý ryzlink ze zdejších vinic, a rozhodla se pro Massachusetts. Hlavní překážkou byly trestající francouzské
daně, které obírají lépe placené pracovníky až o 60 % jejich hrubých výdělků. "Vyhledávání kvalifikovaných odborníků je stále složitější," řekl zpravodajce týdeníku Business Week Bernard Gilly, výkonný ředitel francouzské biotechnologické firmy Transgene. "Pokud francouzská vláda velmi rychle nezareaguje, bude v zemi obrovský nedostatek pracovníků pro technologické podnikání."Daňová horečka stoupá
Vlády velkých západoevropských ekonomik s výjimkou Itálie, která má fiskální problémy, uvažují o reformách daní týkajících se příjmů fyzických a právnických osob. Jsou k tomu vedeny lepším stavem veřejných financí a vyšší mobilitou kapitálu a osob v eurozóně. Smyslem jejich kroků je především podpora ekonomického růstu prostřednictvím rozšiřování domácí poptávky
a snižování nezaměstnanosti. Nynější komise hledí na úsilí o daňové úlevy přiznivěji než její předchůdkyně. Za prezidentování Romana Prodiho již nezaznívají tak silná varování před špatnou fiskální morálkou.Nejambicióznější plány mají dvě nejsilnější ekonomiky eurozóny: Německo a Francie. Chtějí svým daňovým poplatníkům během několika příštích let ušetřit 60 miliard eur.
Německo se snaží nejvíce
Německá vláda chce v letech 2001-2005 ponechat občanům a firmám 44 miliard marek. Vláda však nepočítá jen s hospodářským růstem, ale i s restrukturalizací výdajů. "Naším záměrem je dostat se z dluhové pasti a do roku 2006 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu," řekl během jednání o plánovaných daňových úpravách v parlamentu ministr financí Hans Eichel.
Hlavní částí německého projektu pro rok 2001 je snížení daňové sazby u příjmů právnických osob z 51,8 na 38,6 %, snížení nejvyšší daňové sazby u daní z příjmů osob z 51 na 48,5 % a nejnižší sazby z 22,9 na 19,9 %. Dalším a dosud sporným bodem by mělo být zrušení daně z kap
itálového zisku právnických osob: Dnes platí německé korporace zhruba 50 % při prodeji majetkových podílů. Kurzy akcií bank a finančních institucí vzlétly do nebes, když vláda tento úmysl zveřejnila.Francie s odstupem následuje
Loňské daňové příjmy v zemi galského kohouta předčily očekávání téměř o 4,7 miliardy eur a zvýšily politický tlak na francouzského ministra financí Christiana Sauttera, aby urychlil slibované daňové škrty. Také Francouzi se chtějí zbavit deficitního financování a o vyrovnaném rozpočtu uvažují od roku 2003. Zvýšené daňové příjmy v minulém roce byly důsledkem rychlejšího hospodářského růstu, který se projevil vyššími odvody daní z příjmů právnických osob.
Ve srovnání s Němci nechce Paříž postupovat tak radikálně, protože občané jsou zvyklí na vyšší péči státu, a vláda proto nechce snižovat veřejné výdaje. "V žádném případě se nemusíme červenat," řekl ministr Sautter na nedávné tiskové konferenci. "Němci chtějí snižovat daně o zhruba 45 miliard franků ročně a my o pět miliard méně." Sa
zby daní z příjmů s největší pravděpodobností začnou klesat od roku 2001, tedy rok před prezidentskými volbami, v nichž se předpokládá, že Lionel Jospin bude stát proti konzervativnímu prezidentu Jacquesu Chirakovi.Co říká Unie?
Evropská unie vítá směr k mírnějším daňovým sazbám z příjmů osob i korporací stejně jako její voliči a firmy. Stále se však nerozloučila se svou představou o harmonizaci daní, při níž by si státy nemohly přetahovat nekalým způsobem kapitál a pracovníky. Prodi věří, že se Evropa do
stane hlavně k harmonizaci v oblasti sazeb daní z příjmů korporací. Poukazuje přitom především na Irsko s 10% daňovou sazbou z příjmů korporací, které svůj úspěch založilo právě na politice přitahující zahraniční kapitál. To však daně zvyšovat nechce a dokonce připravuje opačné: další daňové škrty v hodnotě 1,91 miliardy eur a zároveň vyšší výdaje na sociální zabezpečení ve stejném rozsahu během příštích třech let.i po odstartování reformy v roce 2001 by německá firma odváděla státní pokladně 38,6 % ze svého zisku, francouzská 40 %, italská 41 %. Velká Británie uplatňuje sazbu 30 %, Irsko 10 %.
Zdroj: Ekonom 20/2000