Dánsko a jeho ekonomika

V první polovině našeho století byla dánská ekonomika převážně zemědělská. V poválečném období však došlo k růstu podílu průmyslu a služeb a v roce 1999 se na tvorbě HDP podílely služby 70,7 %, průmysl 25,7 % a zemědělství 3,6 %. Podíl průmyslového zboží na celkovém vývozu však dosahuje 75 %, zatímco podíl zemědělské produkce činí 12 %.

Zemědělská výroba je známá svou efektivností a kvalitou. Prvovýroba a zpracovatelský průmysl se specializují zejména na mléčné výrobky, vepřové maso, rybí konzervy a výrobu kožešin (především z norků). Okolo 70 % produkce potravin a ryb se vyváží (hlavními odběrateli jsou Velká Británie a Německo) a export těchto produktů stále představuje více než jednu pětinu celkového dá

Dánské království vykazuje vysoký stupeň industrializace. Průmysl se soustřeďuje především na ty výrobní obory, kde při malých sériích a vysoké kvalitě lze obstát v silné zahraniční konkurenci. Mnohá průmyslová odvětví jsou úzce spojena se zemědělstvím a rybolovem (konzervárny, pivovary, lihovary). Nicméně nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je výroba kovového zboží a výroba strojů a

Služby jsou na velmi vysoké úrovni. Zaměstnanost v sektoru služeb rostla v uplynulých 10 letech nejvýrazněji a podílí se zhruba 65 % na celkové zaměstnanosti. Především finanční služby, pojišťovnictví a poradenské služby se v uplynulých letech velmi rychle přizpůsobily, i bez výraznější státní pomoci, jednotnému trhu EU a jsou velmi výkonné. Ryc

Dánsko má jeden z největších veřejných sektorů ze zemí OECD i přesto, že se vláda snaží snížit veřejný dluh postupným snižováním podílu tohoto sektoru. Vládní výdaje v roce 1999 činily 26 % HDP. Tento podíl je v

Země má jeden z nejrozsáhlejších sociálních systémů ze zemí OECD a je si vědoma potřeby jeho reformy, a to ze dvou hlavních důvodů - polevující snahy nezaměstnaných hledat si práci a vzhledem k demografickému vývoji, jehož trend ukazuje na snížení základny daňových poplatníků.

V polovině 80. let byl zaznamenán silný růst HDP, vedený především soukromou spotřebou a investicemi. Tento boom však neměl dlouhé trvání a ekonomika započala období pomalého růstu způsobeného poklesem domácí poptávky. Ve druhé polovině roku 1993 nastalo oživení ekonomiky zásluhou změny ve spotřebitelském chování. Zvýšení domácí spotřeby napomohlo snížení úrokových sazeb a fiskální expanze v letech 1993 a 1994. Došlo k růstu hrubýc

Míra inflace v roce 1999 činila 2,5 %. Dánsko je malá otevřená ekonomika, a proto je cenová úroveň ovlivněna mezinárodním inflačním prostředím a devizovým kurzem daleko více než u většiny zemí.

Nezaměstnanost za posledních 5 let neustále klesala. Za rok 1999 činil průměr 5,7 %. V roce 1998 vláda oznámila pokračování v politice snižování strukturální nezaměstnanosti vytvářením flexibilnější pracovní síly. Všem nezaměstnaným je nabídnuta práce nebo rekvalifikace do 1 roku nezaměstnanosti a

Zdroj: Ekonom 18. 5. 2000