Evropská unie zpřísnila podmínky pro snižování daní v členských zemích

23.05.2000 | ,
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Čtyři "daňovéar tikuly"sesta vili ministři financí Evropské unie

Čtyři "daňovéar tikuly"sesta vili ministři financí Evropské unie. Nižší daně nesmějí ohrozit stabilitu rozpočtů a eura.
PRAHA Snižování daní nebude v Evropské unii od příštího roku vůbec jednoduché. Členské státy patnáctky se totiž na únorovém zasedání ministrů financí (Ecofin) dohodly na přísných podmínkách, které při snižování daní musí být dodrženy. Podle informací prestižního britského deníku Financial Times, který čerpal ze

zprávy Evropské komise o veřejných financích, jde o čtyři hlavní body. Snižování daní nesmí především ovlivnit dlouhodobou udržitelnost veřejného dluhu.

Země jako Itálie a Belgie, které marně bojují s maastrichtským dluhovým kritériem (zadlužení státu nesmí přesáhnout 60 % HDP dané země), se tak se snižováním daní mohou v nejbližší době rozloučit. Nižší daně dále nesmějí být kompenzovány poklesem rozpočtových výdajů. Ecofin tím chce jednotlivé země donutit k tomu, aby daňovou zátěž snižovaly jen tehdy, když na to mají. V žádném případě přitom nesmějí ohrozit stabilitu rozpočtu a sociálního systému. Ecofin dále zemím unie zakazuje "seřezávat" daně v době rostoucí spotřeby. Takové opatření by podle komise sice mohlo prodloužit období ekonomického růstu a oddá

lit následný pokles, na druhé straně by mohlo způsobit přehřátí ekonomiky a následný růst inflace. Změna daňových sazeb směrem dolů je naopak povolena na podporu ekonomického růstu a především zvyšování zaměstnanosti.

Euro především

Čtyři "daňové artikuly" jsou podle ekonomů dalším potvrzením cesty k jednotnému evropskému superstátu. Od závazných pravidel pro daně a rozpočty je totiž už jen krůček ke společnému rozpočtu a výběru daní. Tomu se zatím většina členských zemí tvrdošíjně bránila. V poslední do

bě se ale o superstátu ve formě federace stále více hovoří (mluvil o něm mj. německý ministr zahraničí Joschka Fischer). Úvahy o evropské federaci podpořilo i zavedení eura.

Společná měna je totiž bezesporu nejsilnějším impulsem ke společné hospodářské politice, který kdy unie dostala. Důvod je prostý: stabilita společné měny není možná bez přísné rozpočtové disciplíny všech členů měnové unie. Na tom se ostatně členské země dohodly už na jednání v Maastrichtu. Pravidla pro snižování daní, která budou orgány

EU sledovat už od příštího roku, jsou pouze dalším rozšířením společného hospodářského minima unie, které se bude v dalších letech ještě rozšiřovat. Zlomovým okamžikem na cestě k evropskému superstátu bude podle některých ekonomů přechod na euro jako na jednotné platidlo v lednu roku 2002. Jediná měna v peněženkách Evropanů by podle nich mohla překonat i staré národnostní rozpory. Země, které marně bojují s maastrichtským dluhovým kritériem (zadlužení nesmí přesáhnout 60 % země), se musí se snižováním daní v nejbližší době rozloučit.

Zdroje: LN z 23. 05. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: DANĚ