Návrh zákona o dani z nemovitostí, který by měl být v nejbližší době předložen do vlády, přináší na českou realitní scénu nový termín - hodnotová mapa. Jde o materiál, na jehož základě by se po případném přijetí zákona měla majitelům pozemků, bytů, rodinných domů i ostatních objektů zapsaných v katastru vyměřit výše daně z nemovitostí. Spolu s cenovou mapou stavebních pozemků, která je již dnes jedním z podkladových materiálů
při stanovení daně z převodu nemovitostí, by v budoucnu mohly koexistovat dva, v mnoha ohledech podobné mapové dokumenty. Jejich zpracování však zaplatí daňoví poplatníci. V souvislosti s tím vznikají otázky: Čím se mapy liší? Je skutečně nezbytné, aby byly vedle již v zákoně zakotvených cenových map zpracovávány i mapy hodnotové?Jaká pravidla pro zpracování hodnotové mapy budou definována, není v tento okamžik jasné. Podle vedoucího oddělení daně z nemovitostí Jaroslava Paška z Ministerstva financí by hodnotové mapové podklady měly stanovit jednotnou cenu nikoli po pozemcích, jak je tomu u cenových map, ale po zónách. V zónách by měly být sdruženy pozemky se shodným nebo převažujícím funkčním využitím. Mohla by tak vzniknout zóna bytová, průmyslová apod.
Cena zaznamenaná v hodnotové mapě by měla "očistit tržní výkyvy, a vytvořit tak jakousi průměrnou cenu, běžnou v daném prostoru. Ve své podstatě jde o stanovení ceny obvyklé," říká Pašek.Na rozdíl od cenové mapy, kterou je nutné aktualizovat jednou ročně, může být hodnotová mapa aktualizována jednou za pět let. Hodnotová mapa by měla být zpracována v katastru celé obce, a to i v místech, kde k žádným skutečným převodům nemovitostí nikdy nedošlo. V tomto případě by se cena realit měla stanovit na základě p
orovnání s obdobnou zónou. Pokud porovnatelný pozemek v rámci obce neexistuje, je možné využít i meziměstské porovnání. V případě, že není možné využít ani tento postup, "vychází se pouze ze znalostí obecních úřadníků a zástupců obce", kteří podle slov Paška pravou hodnotu nemovitého majetku většinou velmi dobře znají.Odpůrci návrhu zákona a potažmo i hodnotových map však dodávají, že nebývá výjimkou, kdy představitelé města mají o hodnotě území, které se nachází v katastru jejich obce, značně nadhodnocené představy. Tuto skutečnost dokládá i nezávislý ekonomický poradce Zdeněk Sikora. Diskuse mezi investorem a obcí na téma hodnota pozemků bývá komplikovaná především v menších městech. Investor, který by zde rád zakoupil například pozemky na určitý investič
ní záměr, se snaží zástupcům obce často vysvětlit, že cena, kterou požadují, je příliš vysoká a že je zcela nemožné na jejím základě mluvit o návratnosti projektu. Výsledkem je zmařený prodej. Sikora dodává, že může dojít až k paradoxu. Do hodnotové mapy lze totiž díky zkreslené představě zástupců obce zaznamenat cenu, která nemá s tržní hodnotou vůbec nic společného.Podle zastánců hodnotové mapy je velkým přínosem možnost vyjádření občanů k ceně nemovitostí v katastru obce. Odpůrci návrhu naopak argumentují otázkou: kdo z majitelů realit bude mít zájem o objektivní ocenění? Každý, kdo bude platit daň, bude mít logicky zájem na tom, aby daň z nemovitosti byla co nejnižší. Zda bude návrh zákona o dani z nemovitostí schválen či nikoli, není prozatím rozhodnuto. O složitosti problému svědčí i fakt, že na samotném Ministerstvu financí jsou pod jednou střechou jeho horeční zastánci i odpůrci.
Zdroj: HN z 07. 06. 2000