Co bude základem daně z realit?

07.06.2000 | ,
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Návrh zákona o dani z nemovitostí, který by měl být v nejbližší době předložen do vlády, přináší na českou realitní scénu nový termín - hodnotová mapa

Návrh zákona o dani z nemovitostí, který by měl být v nejbližší době předložen do vlády, přináší na českou realitní scénu nový termín - hodnotová mapa. Jde o materiál, na jehož základě by se po případném přijetí zákona měla majitelům pozemků, bytů, rodinných domů i ostatních objektů zapsaných v katastru vyměřit výše daně z nemovitostí. Spolu s cenovou mapou stavebních pozemků, která je již dnes jedním z podkladových materiálů

při stanovení daně z převodu nemovitostí, by v budoucnu mohly koexistovat dva, v mnoha ohledech podobné mapové dokumenty. Jejich zpracování však zaplatí daňoví poplatníci. V souvislosti s tím vznikají otázky: Čím se mapy liší? Je skutečně nezbytné, aby byly vedle již v zákoně zakotvených cenových map zpracovávány i mapy hodnotové?

Jaká pravidla pro zpracování hodnotové mapy budou definována, není v tento okamžik jasné. Podle vedoucího oddělení daně z nemovitostí Jaroslava Paška z Ministerstva financí by hodnotové mapové podklady měly stanovit jednotnou cenu nikoli po pozemcích, jak je tomu u cenových map, ale po zónách. V zónách by měly být sdruženy pozemky se shodným nebo převažujícím funkčním využitím. Mohla by tak vzniknout zóna bytová, průmyslová apod.

Cena zaznamenaná v hodnotové mapě by měla "očistit tržní výkyvy, a vytvořit tak jakousi průměrnou cenu, běžnou v daném prostoru. Ve své podstatě jde o stanovení ceny obvyklé," říká Pašek.

Na rozdíl od cenové mapy, kterou je nutné aktualizovat jednou ročně, může být hodnotová mapa aktualizována jednou za pět let. Hodnotová mapa by měla být zpracována v katastru celé obce, a to i v místech, kde k žádným skutečným převodům nemovitostí nikdy nedošlo. V tomto případě by se cena realit měla stanovit na základě p

orovnání s obdobnou zónou. Pokud porovnatelný pozemek v rámci obce neexistuje, je možné využít i meziměstské porovnání. V případě, že není možné využít ani tento postup, "vychází se pouze ze znalostí obecních úřadníků a zástupců obce", kteří podle slov Paška pravou hodnotu nemovitého majetku většinou velmi dobře znají.

Odpůrci návrhu zákona a potažmo i hodnotových map však dodávají, že nebývá výjimkou, kdy představitelé města mají o hodnotě území, které se nachází v katastru jejich obce, značně nadhodnocené představy. Tuto skutečnost dokládá i nezávislý ekonomický poradce Zdeněk Sikora. Diskuse mezi investorem a obcí na téma hodnota pozemků bývá komplikovaná především v menších městech. Investor, který by zde rád zakoupil například pozemky na určitý investič

ní záměr, se snaží zástupcům obce často vysvětlit, že cena, kterou požadují, je příliš vysoká a že je zcela nemožné na jejím základě mluvit o návratnosti projektu. Výsledkem je zmařený prodej. Sikora dodává, že může dojít až k paradoxu. Do hodnotové mapy lze totiž díky zkreslené představě zástupců obce zaznamenat cenu, která nemá s tržní hodnotou vůbec nic společného.

Podle zastánců hodnotové mapy je velkým přínosem možnost vyjádření občanů k ceně nemovitostí v katastru obce. Odpůrci návrhu naopak argumentují otázkou: kdo z majitelů realit bude mít zájem o objektivní ocenění? Každý, kdo bude platit daň, bude mít logicky zájem na tom, aby daň z nemovitosti byla co nejnižší. Zda bude návrh zákona o dani z nemovitostí schválen či nikoli, není prozatím rozhodnuto. O složitosti problému svědčí i fakt, že na samotném Ministerstvu financí jsou pod jednou střechou jeho horeční zastánci i odpůrci.

Zdroj: HN z 07. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: DANĚ