Finský premiér Lipponen si chce udržet i mladé specialisty na informační technologie snížením daně z příjmu. Centrální banka jedné z nejvíce rostoucích ekonomik Evropské unie, Finska, revidovala svůj pohled na letošní růst HDP z původních čtyř procent na 5,1 procenta. Mimo to však také zvýšila inflační očekávání o 1,1 procenta na 2,8 procenta. Podle Matti Vanhala, guvernéra centrální banky, by severská země stoupající inflaci krátkodobě zvládla, ale dlou
hodobě by se projevila na konkurenceschopnosti a zaměstnanosti země. Přitom úterní odhad ministerstva financí pokud jde o inflaci, činil 2,9 procent.Rozdíl mezi jednotlivými předpověďmi je podle ekonomů dán odhadem vývoje platů. Centrální banka ve svém odhadu počítá s příznivým vývojem v současnosti probíhajících mzdových vyjednávání, vláda zase operuje s horší variantou. Právě ministerstvo financí upozorňuje na to, že by se vyšší mzdy v průmyslu mohly přenést i na sektor služeb a pozastavil by se tak pří
znivý vývoj nezaměstnanosti. Ta by měla v letošním roce klesnout na 9,5 procent z loňských 10,2 procenta, a v roce 2001 by dokonce měla činit 8,5 procenta.I když centrální banka věří v dobrý vývoj platů, guvernér Vanhala varoval před přehřátím ekonomiky. Ta už po sedm let zaznamenává silný růst (během let 1995 a 1999 činil průměr růstu 4,6 procenta). Vláda by se podle něj měla orientovat na přísnější fiskální politiku a snažit se zkrátit veřejné výdaje.
Snížení nezaměstnanosti by měly pomoci plánované škrty v daních, které ohlásil premiér Lipponen. Podle jeho plánu by se mělo daňové zatížení (celkem 47 procent v poměru k HDP) země tisíce jezer během deseti let dostat na úroveň EU (43 procent). Nový systém hájí tvrdě i proti ministrovi zahraničí Erkkim
u Tuomiojovi, který se obává, že škrty ohrozí sociální programy. Lipponen ho odmítl se slovy: "Ministr zahraničí je zde od toho, aby se staral o zahraniční politiku."Zdroj: HN z 08. 06. 2000