Evropa se zhlíží v modelu USA

Nadměrná regulace ekonomiky, vysoké daně a nízké výdaje na výzkum, školství nápadně pokulhávající za potřebami nové ekonomiky a slabé investice do informatiky - takové jsou hlavní příčiny toho, že životní úroveň v zemích Evropské unie je zhruba o třetinu nižší než v USA. Šéfové několika set předních koncernů EU se o víkendu v Bruselu spolu se zástupci vlád patnáctky snažili pojmenovat příčiny zaostávání Evropy za Amerikou. Vůbec první summit, neformálně nazvaný "Davos evropského b

Předseda Evropské komise Romano Prodi konstatoval "nutnost přejít od předpisů vnucovaných státem k regulacím, jež vzejdou od samotného byznysu". Na druhé straně ale - v reakci na kritiku nákladných sociálních programů - prohlásil, že podnikání může být úspěšné a stabilní jen v regulovaném prostředí vyhovujícím všem aktérům.

Zpoždění Evropy za Amerikou pramení mj. z odkládané liberalizace služeb, především telekomunikačních. Za 40 hodin napojení na internet ve špičce se v unii platí kolem 80 dolarů, v USA jen 30 dolarů. Evropa jednoznačně zaostává v tzv. nové ekonomice, vede pouze v mobilní telefonii.

Západoevropské firmy věnují na výzkum jen dvě pětiny toho, co americké. A méně než polovina vědeckých sil na starém kontinentu působí přímo v podnicích proti čtyřem pětinám v USA a 65 procentům v Japonsku. Zábrany nejrůznějšího druhu brzdí v Evropě inovativnost. Vyšší a pomaturitní vzdělání má 22 procent Západoevropanů, ale 35 procent Američanů.

Zdroj: HN z 13. 06. 2000