Vyšší odvody pro živnostníky jsou krokem do prázdna
Názor na ministra Špidlu může mít každý úplně jiný, ale nikdo nemůže tvrdit, že by se tento malý muž choval nenápadně a neuměl formulovat své názory. Situaci mu nepochybně ulehčuje skutečnost, že si získal Zemanovu důvěru a navíc v průzkumech popularity obsazuje spíše horní příčky. Proto je nutné pozorně sledovat nejen jeho skutečné kroky, ale také tok myšlenek, který může značně ovlivnit budoucnost českého ekonomického prostředí. Právě minulý týden proběhl ve znamení Špidly a jeho nových nápadů, které úzce souvisí s budoucností systému důchodového zabezpečení, ale budou mít pochopitelně dopad již na současné příjmy podnikatelů i zaměstnanců.
První z návrhů příliš nevybočuje z dosavadních ministrových návrhů. Jeho úřad se shodl s odboráři na požadavku, aby osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platily vyšší odvody na sociální pojištění než dosud. Atak na tuto skupinu obyvatel se dal očekávat. Z analýzy Špidlova ministerstva vyplývá, že drobní podnikatelé a živnostníci zaplatili v roce 1999 na důchodovém pojištění pouhý zlomek toho, co zaměstnanci a zaměstnavatelé. Jejich odvody loni odpovídaly průměrnému vyměřovacímu základu 3470 korun, zatímco u zaměstnanců to bylo 11 796 korun.
Ještě větší příspěvek do sociálního měšce odvádí zaměstnavatel za své pracovníky. "Osoby samostatně výdělečně činné odvádějí do sociálního systému daleko méně, než z něj nakonec dostávají," říká Špidla a v tomto ohledu nachází zajímavého zastánce. Jeho předchůdce z období Klausových vlád Jindřich Vodička vzpomíná na doby, kdy sám chtěl odvody pro OSVČ zvýšit, ale byl napaden jako likvidátor živnostenského stavu. "Špidla má pravdu, bylo by spravedlivé, kdyby drobní živnostníci platili trochu víc, i když ví
m, že to nemají lehké a rozumím jejich tvrzení, že investují do svých míchaček, dodávek, nůžek na stříhání a ostatního zařízení," říká Vodička.Hrozí útěk do šedé ekonomiky
Dostane se ale na důchodový účet skutečně více peněz, když se osobám samostatně výdělečně činným zvedne vyměřovací základ na dvojnásobek? Jiný Špidlův předchůdce, poslanec Stanislav Volák z Unie svobody, je přesvědčen, že nikoli. "Zdvojnásobit jim minimální vyměřovací základ, z něhož teď platí odvody ve výši 500 korun, bude mít za ná
sledek, že ze systému utečou. To není krok správným směrem." Monika Procházková z Patria Finance navíc chápe OSVČ jako potenciální budoucí zaměstnavatele, kteří jsou schopni svou činností daleko více přispívat do systému.Řešením pro důchodový systém by bylo podle Voláka zavedení ekvivaletního systému, který by se blížil heslu: co do systému dáváš, to z něj jednou dostaneš. "Každý by pak platil rád," tvrdí Volák. Zatím deficit na důchodovém účtu neustále roste a letos má dosáhnout 28 miliard korun. Na razan
tní změny systému nemá zatím Špidla ani chuť, ani dech, a tak raději přichází s dílčími změnami, které přežitý moloch českého sociálního zabezpečení nemohou zachránit. Navíc snahy o navýšení příjmů nekorespondují v mezinárodním srovnání, podle kterého má Česká republika prakticky nejvyšší poměr plateb pojistného na hrubém domácím produktu.Přílišný systém solidarity
Problémem českého důchodového systému je nejen deficit, ale také demotivující a nespravedlivý princip solidarity. Odvádí-li někdo pojistné ve výši 2000 korun měsíčně, pak si může být jist, že se jeho důchod nebude příliš lišit od penze člověka, který odváděl pouhých 500 korun, či za kterého dokonce z důvodů chtěné nezaměstnanosti platil pojistné stát. Relativně nejvyšší důchody mají lidé s ní
zkými příjmy, u nichž důchod představuje až 70 procent platu. Lidé s příjmy kolem dvaceti tisíc se s výší důchodu dostávájí sotva na třicet procent mzdy. Platí-li někdo odvody z 34 tisíc korun, má dnes důchod 7600 korun. Když někdo platí odvody ze 24 tisíc, pobírá penzi ve výši 6800 korun. Vydělává-li si pouze 12 tisíc, bude pobírat 6000 korun.Tuto skutečnost uznává i Špidla. Přišel proto s dalším návrhem, aby se lidem s příjmy nad 25 tisíc korun hrubého odvody na sociální pojištění nezvyšovaly. Znamená to, že zaměstnanec se stotisícovým příjmem by již nemusel svými odvody doplácet na spoluobčany sminimální mzdou. Uspořil by tak měsíčně asi čtyři tisíce korun. Podnikatelé už dnes platí pojistné nejvýše z příjmu 40 500 korun. "V tomto ohledu držím Špidlovi p
alce," řekl Profitu Vodička. Princip solidarity je u nás podle jeho názoru šílený a tohle je alespoň krok ke spravedlivějšímu systému. Stanislav Volák je ke Špidlovi přísnější: "To jsou všechno hrátky a nesmysly, stejně jako nápady se sociální pojišťovnou," říká. Podle jeho názoru by už měl Špidla začít něco pořádného dělat.Zdroj: Profit 25/2000