Nízká je pěkná věc, ale především musíme prokázat schopnost dlouhodobě obstát v tlaku tržních sil sjednocené a liberalizované Evropy - tak zní klíčový požadavek, který rozhodne o našem vstupu do Evropské unie. Co se pro to dá udělat teď a jak nám pomůže nová ekonomika?
Minulé vlády měly za to, že vše záleží na (co nejnižší) směnné hodno-tě koruny a (co nejnižší) úrovni mezd. Teď se pozornost přesunula na kvalitnější a dražší konec rejstříku příležitostí. Nejúspěšnějším českým vědním oborem je podle vládních zdrojů vývoj softwaru, a tak máme možná v nové ekonomice větší šance, než je zatím vidět. Tady pomáhá spíše silná koruna (zlevňuje dovoz technologií), které umožňují využít (drahé) odborníky.
Nov
á ekonomika a její význam pro ČR bylo tématem výkladu profesora Vala Samonise z Centra pro ekonomickou integraci v Bonnu na víkendovém semináři o české hospodářské politice a praxi, který v Praze připravil ministr financí Pavel Mertlík pro členy české vlády a domácí experty. Ministři se nakonec nechali zastoupit odbornými náměstky, kteří jim teď budou tlumočit, co je pro to třeba udělat a jaká jsou rizika. Dalšími zahraničními hosty byli analytici středoevropského regionu, profesor Martin Myant z britské University of Paisley, Josef Poeschel a Peter Havlik z Rakouského institutu pro ekonomický výzkum, Bruce Scott z Harvard Business School a David Ellerman ze Světové banky.Všechno je jinak
V čem je nová ekonomika, jejíž vlajkovou lodí je globální internetová síť, opravdu nová?
Některé vlastnosti už známe. Klesá význam hmotných zdrojů a hmotných aktiv a roste váha informací. Dokonce i v tak velkém výrobku, jako je velké dopravní letad-lo, informace a software tvoří drtivou část hodnoty. Oslabuje se význam prostorových omezení, i malá ekonomika může oslovovat globální trhy. Zkracuje se čas, transakce probíhají okamžitě, iniciátoři a průkopníci mají výhodu. Vytrácejí se role fyzických zprostředkovatelů, nahrazují je elektronické zprostředkovatelské služby. Int
ernet ukrajuje z koláče dopravních služeb, ale třeba i televizního a rozhlasového vysílání, ze kterého lze odfiltrovat jen to, co nás zajímá.Na další vlastnosti si teprve zvykáme. Vyšší těžba zlata sníží hodnotu zásob tohoto vzácného kovu, ale větší uplatnění určitého softwaru na trhu zvyšuje jeho hodnotu, protože si ho musí opatřit všichni, kdo chtějí se stávajícími uživateli spolupracovat. Ale i tady nastane posun, protože blížící se druhá generace internetu bude software pronajímat dálkově ze sítě.
Zaostalost předností?
Co může pro e-byz udělat vláda? Přístup USA a Evropy se liší. Americká vláda nechává na elektronickém sektoru, jak se rozvine, vytvořila prostor pro jeho autoregula-ci. Pomohla odvětví také tím, že umožnila patentování nových elektronických procesů a vyhlásila moratorium na nové daně. Evropa zatím dává přednost vydávání nových předpisů. V Evropě představuje aktuální problém slabší ochrana citlivých dat, USA proto chtějí odmítnout přenos dat do podezřelých zemí.
Příležitosti e-byznysu už jsou patrné i u nás. Nejrychlejší rozvoj v ČR prožívá elektronické obchodování mezi podniky (B2B), které roste desetkrát rychleji než spotřebitelské služby (B2C). Lze proto očeká-vat podobný vývoj, jaký proběhl předtím v USA a začíná v Evropě - začne budo
vání sítí a skladů, a nejspíš i rozptýlených výrobních kapacit, schopných okamžité produkce (například vytištění knihy) na zakázku.Současně poroste zájem o připravenost na nástup digitálních obchodů, což povzbudí příslušné obory školství a poradenských služeb. Pokud jde o technickou stránku věci, zaostalost lze přeměnit v přednost - kdo nemá nic, může kupovat nejmodernější. Například naše telefonní síť je teď mobilnější než v USA a teoreticky můžeme rychleji nastoupit s m-byznysem, jak se říká e-byz prostřednictvím mobilních zařízení. Také tam budou zvýhodněni ti, kdo první obsadí trh.
Rizika jsou také nemalá. Internet může stírat národní kultury, jak bude prosazovat univerzální angličtinu. Okamžité globální a objemově neomezené finanční transakce ohrožují národní finanční systémy. Složité derivátové obchody, které se realizují třeba osmi postupnými kroky v různých zemích, zbavují výběrce daní i finanční regulátory šancí na kontrolu. Proto už v USA - na rozdíl od Evropy - kontrola obsahu digitální elektron
iky nikoho nezajímá.Otázky a odpovědi
Financování začínajících firem začíná být opatrnější. Internetový portál už musí být doplněn logistickou sítí, nějakým reálným pohybem zboží, které zaručí skutečné příjmy, či - jak říkají analytici - pozitivní cash flow, jinak nenajde investora. V USA zaznívá kritika inkubátorů vznikajících firem kolem vysokých škol, protože vytahují nehotové studenty, kteří by prý měli napřed dostudovat. Je lepší, když zvládnou obojí, ale co když teď studenti vědí o elektronickém pro
středí víc než profesoři? Příklad technologického centra při univerzitě v texaském Austinu ukazuje, že vše záleží na přítomnosti několika špičkových osobností.Zesílí internet rizika globalizace? Usnadní dominanci nejsilnějších subjektů na vzdálených trzích? Přeleje od nás veškerý obchod jinam? Je to nástroj pro konečné prosazení zahraničních monopolů? Přestože lze najít argumenty pro podobné obavy, jsou patrné i další rysy internetového prostředí, které tyto obavy naopak potlačují - je to prostředí, které
usnadňuje změnu a ve skutečnosti nepřeje dlouhodobým vítězstvím.Pokud jde o ČR, mimo finanční instituce, které se globálních hrátek také účastní, už to není tak horké. Brzdu představuje nízká míra spotřebitelských bezhotovostních plateb prostřednictvím kreditních karet. Zatím máme menší penetraci internetu, vyšší poplatky, není vyřešena daň z přidané hodnoty.
Co může stát udělat pro rozvoj e-byznysu? Seminář k žádným novým zlomovým závěrům nedošel. Základní potřeby jsou zřejmé - základní vzdělání je třeba rozšířit o angličtinu a základy práce s počítačem. Následuje podpora co nejširšího přístupu k internetu a co nejnižších cen za připojení.
Pondělní informace o téměř čtyřapůlprocentním růstu HDP za první čtvrtletí zapůsobila přinejmenším jako dávka marihuany. V posledních letech jsme si trochu odvykli dobrým zprávám a tak se možná kdekomu zatočila hlava. Co na tom, že Maďaři a Poláci rostou ještě pořád rychleji a snižují náskok, který jsme před nimi měli. Co na tom, že srovnáváme letošní první čtvrtletí
s velmi mizernou základnou, dokonce nejhorší za existence české ekonomiky. Číslo může být později zrevidováno, ale znaménko plus se v opačné nezmění. A i když to zatím nevypadá na přehodnocení prognózy růstu na celý rok, i tak je to dobrá zpráva."Zají
má nás potenciální růst HDP, nikoliv nějaké krátkodobé výkyvy," zmírňuje optimismus Zdeněk Tůma, člen bankovní rady ČNB. Přitom však dodává, že existují předpoklady k tomu, aby růst mohl pokračovat. Podle něho probíhají institucionální změny, mj. ve finančním sektoru, dochází ke strukturálním změnám, zejména v zahraničním obchodě, pokračuje příliv zahraničních investic, a konečně se pozitivně projevuje i skutečnost, že došlo k posílení koordinace politik: vláda podporuje inflační cíl apod.Že došlo k oživení, připouští i poslanec Vlastimil Tlustý z ODS. Mírný růst bude podle něho pokračovat, i když je řada negativních faktorů, které mohou působit opačně. Tlustý například příliš nedůvěřuje revitalizaci a na srdci mu leží i vysoké daňové zatížení. Stejnou vý
hradu sdílí i Karel Kühnl, předseda US. Vedle snížení daní navrhuje v zájmu dalšího růstu liberalizovat telekomunikace a uvolnit trh s byty. Obecně pak zdůrazňuje nezbytnost růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky, aby se mohla ještě hlouběji zapojit do světové ekonomiky.Zatímco dříve se v souvislosti se vstupem do Evropské unie hovořilo hlavně o splnění maastrichtských kritérií, dnes se zdůrazňuje především schopnost kandidátských zemí obstát v souboji s konkurencí na jednotném trhu. Ekonom ING Barings Charles Robertson, specializující se na tranzitivní evropské ekonomiky, nevidí dnes situaci České republiky v tomto směru tragicky. Jak řekl na nedávném semináři v Praze, pokud jde o ekonomické předpoklady vstupu do EU, byla podle něho reforma v ČR v 90.
letech příliš pomalá a ekonomika není plně konkurenceschopná, nicméně "známky pokroku jsou nyní viditelné".Dnešní růst hrubého domácího produktu, byť by byl ještě vyšší, neznamená dnešní vysokou konkurenceschopnost. Pakliže by ale tento růst byl trvalý, naznačuje tu budoucí.
Zdroj: Ekonom 26/2000