Málo chybělo, a japonská centrální Bank of Japan v pondělí poprvé po deseti letech zvýšila svou základní úrokovou sazbu, která je posledních 18 měsíců na holé nule. Nakonec však svůj úmysl odložila vzhledem k hrozící vlně bankrotů, kterou by mohl odstartovat pád maloobchodního řetězce Sogo.
Japonská centrální banka nastoupila politiku nulové úrokové míry v únoru loňského roku, aby zabránila prohlubování deflační spirály. Očekávaní, že teď už je tato politika u konce, však změnil v půli minulého týdne pád největšího maloobchodního řetězce Sogo, za kterým zůstaly dluhy za 17,3 miliardy dolarů. Je to poprvé, kdy nikdo nepřišel tak velkému podniku na pomoc, a je možné, že událost znamená začátek pročišťov
ání japonské ekonomiky. Dalším kandidátem je podle listu Wall Street Journal japonské stavebnictví, ve kterém působí desetina pracovních sil země.Mezitím už bankrotuje množství malých podniků, které unikají pozornosti zpravodajství. Výsledná statistika ukazuje, že celkový počet bankrotů podniků stoupl během prvního pololetí o 32 procent a dosahuje nejvyšší úrovně za posledních 15 let, informovala Teikotu Data Bank. Pokud s bankroty přijde i vzestup nezaměstnanosti, zabrzdí spotřebitelskou poptávku a ožive
ní přijde o rozhodující stimul. I bez bankrotu Sogo je tedy "stále mnoho deflačních rizik v ekonomice", než aby mohla Bank of Japan zvyšovat sazby, soudí podle Wall Street Journal Jesper Koll, analytik v tokijské pobočce Merril Lynch.Obavy z bankrotů okamžitě uvedly do pohybu masivní prodej japonských investic v zahraničí a převod hotovosti do vlasti, aby byly připraveny prostředky pro naléhavé platby. To způsobilo oslabování jenu až ke 108 jenům za dolar.
Guvernér japonské centrální banky Masaru Hajami s
ice připravoval trhy na možný vzestup úrokových sazeb i po pádu Sogo, což by ohrozilo výnosy stávajících dluhopisů, ale obchodníci mu nevěnovali velkou pozornost a začali bondy znovu nakupovat, takže ve čtvrtek stoupaly ceny nejrychleji za poslední tři měsíce. Část nákupů pak byla podle agentury Bloomberg nesena spekulací, že pokud Hajami sazby zvýší, rychle zjistí, že to byl omyl a vrátí je zpět.I když je dnes výnos japonských dluhopisů na 1,72 procenta, není to tak špatný obchod, jak to na první pohled vypadá. Stejný výnos měly i v době, kdy byly japonské cenové indexy hluboko v deflačním pásmu. Japonský index velkoobchodních cen (maloobchodní není k dispozici) byl většinu desetiletí pod nulou a reálný výnos desetiletých státních dluhopisů byl v tomto s
rovnání až do poloviny 90. let trvale nad pěti procenty. V pondělí činil 2,36 %, což je skoro dvojnásobek reálného výnosu českého desetiletého bondu.Kontrakty futures na tříměsíční depozita v jenech se splatností v prosinci na evropských trzích (euro-jeny) stouply na 0,465 procenta a už tedy počítají s jedním vzestupem japonské diskontní sazby o 0,25 procenta. Hajami uvedl, že chce zvednout úrokové sazby při prvních známkách toho, že ceny zboží a služeb už neklesají. Zatímco v květnu byl podle Bloomberga
ještě meziměsíční pokles cen o 0,2 procenta, vládní předpověď na fiskální rok, který začal v dubnu, počítá s ročním růstem o 0,3 procenta.Zdroj: Ekonom 29/2000