Rakousko chystá stlačení deficitu

25.07.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Vídeň by ráda splnila maastrichtské kritérium maximálně 60procentního dluhu

Vídeň by ráda splnila maastrichtské kritérium maximálně 60procentního dluhu. Ministr financí Karl-Hainz Grasser předložil v těchto dnech rakouskému parlamentu ambiciózní plán snížení rozpočtového deficitu a veřejného dluhu. Do roku 2001 má podle propočtů vídeňského ministerstva financí klesnout deficit na 1,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a o rok později má mít Rakousko vyrovnaný rozpočet. Současně díky příjmům z privatizace pošty, telekomu, ti

skárenských a tabákových závodů aj. ve výši 200 miliard šilinků poklesne podle úvah Grassera státní dluh z nynějších více než 64 procenta pod hranici 55 procent HDP.

Experti se shodují v tom, že rámcové podmínky k naplnění cíle jsou velmi dobré. Hospodářský růst by měl do roku 2001 přesáhnout tři procenta a v dalších letech udržet 2,5procentní úroveň. Koalice lidovců a populistických Svobodných počítá i s dodatečnými konsolidačními opatřeními. Postupně budou snižovány mzdové náklady, což má ovlivnit udržen

í alpské země na výsluní atraktivity investorů. Předpokládá se celá řada bolestivých kroků včetně penzijní reformy, snižování počtu zaměstnanců státní správy a zavedení vyšší flexibility pracovního trhu.

Diskutovaný plán však vyvolává pochybnosti, zda je r

ealizovatelný v uvedeném časovém rozmezí. V loňském roce se totiž veřejný dluh zvýšil na 64,9 procenta z 63,5 procenta HDP v roce 1998. Během dvou let je proto příliš optimistické srovnat finance už vzhledem k tomu, že rakouský přístup se liší od srovnatelných zemí jako je Nizozemsko, ale zvláště od "ukázkových žáků unie" Dánska a Finska. Tyto země podpořily veřejné investice (ve Finsku stouply v letech 1995 - 99 o 18,5 procenta) a také poptávku. Ve všech třech ekonomikách se příjmy zvyšovaly rychleji než zisk, a to snižováním daní z příjmů. Posílení konzumu spolu s investicemi a aktivní politikou zaměstnanosti vedlo pak k silnějšímu růstu a vylepšení financí. V důsledku toho příjmy do státního rozpočtu vzrostly v průměru o 20 procent, výdaje pouze o deset procent.

Rakousko tomu kontrastuje, tvrdí ekonom Stephan Schulmeister. Snížilo veřejné zakázky o 30 procent, což znamená méně prostředků do aktivní politiky zaměstnanosti, vývoj mezd je mírný a osobní spotřeba roste pomaleji než HDP.

Zdroj: HN z 25. 07. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU