Vypovědět nájem lze nyní bez soudu

11.05.2006 | Nadja Fehimovič, Finance.cz
BYDLENÍ


Novela občanského zákoníku, která již nabyla účinnosti umožnila pronajímatelům vypovídat smlouvy nájemcům bez povinného soudního souhlasu. Na novou právní úpravu nás upozornil veřejný ochránce práv.

Poslední den v měsíci březnu nabyla účinnosti novela občanského zákoníku. I přesto, že přinesla některé důležité změny ohledně vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem, většina lidí o této skutečnosti neví. Veřejný ochránce práv se proto rozhodl z důvodu zvršujícího se počtu podání na tyto změny upozornit.

Hlavní změny pro nájemce:

  • musí se sám bránit u soudu
  • musí se sám domáhat bytové náhrady
  • musí hlásit jména a počet spolubydlících osob

Hlavní změnou oproti stávajícímu stavu je, že v některých případech může pronajímatel vypovědět nájem i bez přivolení soudu. Nejčastěji půjde o případ neplacení nájemného po dobu více než 3 měsíců nebo o porušování dobrých mravů v domě. Přestože zákon výslovně uvádí pět okolností, za nichž je možné vypovědět nájem i bez přivolení soudu, na první pohled není patrné, že výpovědním důvodem může být i to, když nájemník včas (tj. do 15 dnů) písemně neoznámí pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí v bytě. Jestliže nájemník tyto změny nenahlásí ani do jednoho měsíce, zákon to považuje za hrubé porušení povinností a je dán důvod pro výpověď bez přivolení soudu.

Výpovědní lhůta je minimálně tříměsíční a pro její začátek platí to, na co jsou občané zvyklí již u výpovědi z pracovního poměru. Znamená to, že začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena nájemníkovi. Výpověď musí být pouze písemná a musí být nájemníkovi prokazatelně doručena (nejčastěji půjde o doručení do vlastních rukou). Ve výpovědi musí být uveden její důvod, výpovědní lhůta a především poučení nájemníka o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi.

Hlavní novinkou, kterou novela zákona pro nájemníka přináší, je žaloba na určení neplatnosti výpovědi. Pokud totiž nechce v nejbližší době byt sám dobrovolně vyklidit, musí podat žalobu k soudu. V soudním řízení potom musí prokázat, že není naplněn výpovědní důvod, který pronajímatel do výpovědi uvedl. Dále může nájemník napadnout to, že výpověď nemá všechny náležitosti, které zákon předepisuje (např. písemná forma, dodržení lhůty minimálně 3 měsíce před skončením nájmu). I když nájemník podá žalobu k soudu, musí dál platit nájemné a dodržovat všechny ostatní povinnosti, které měl předtím.

Do doby, kdy soud o žalobě rozhodne s konečnou platností, nemusí nájemník vyklidit byt (pokud však žalobu v šedesátidenní lhůtě nepodá, měl by byt vyklidit do 15 dnů od skončení výpovědní doby). Jestliže nájemník byt dobrovolně nevyklidí, pronajímatel sice sám nemůže přistoupit k nucenému vystěhování (v každém případě by nejdříve měl podat žalobu na vyklizení bytu, a poté návrh na exekuci), pro nájemníka to však znamená nejen povinnost hradit soudní výlohy, ale i škodu, která tím pronajímateli vznikla.

Pokud nájemníkovi náleží bytová náhrada, nemusí vyklidit byt do doby, než je mu tato náhrada zajištěna. Obecně však platí, že nájemník nemá nárok na bytovou náhradu v případech, kdy je dán důvod pro výpověď bez přivolení soudu. Pronajímatel mu musí poskytnout pouze tzv. přístřeší (nejčastěji ubytovnu). O bytovou náhradu se tedy musí nájemník sám ucházet v soudním řízení.

Ve čtyřech případech může pronajímatel i nadále vypovědět nájem jen s přivolením soudu (zde tedy soudní řízení musí zahájit pronajímatel, nikoliv nájemník). Jde o situace, kdy pronajímatel potřebuje byt pro sebe nebo své příbuzné nebo kdy má dojít ke stavebním úpravám v domě.

U nájmů uzavřených na dobu určitou dosud platilo pravidlo, že pokud pronajímatel do 30 dnů od skončení doby nájmu nepodal k soudu návrh na vyklizení bytu, obnovil se nájem za původních podmínek. Tato úprava již nově platit nebude a nájmy bytu na dobu určitou se automaticky obnovovat nebudou. Po skončení doby nájmu tedy nájemník je povinen byt vyklidit. Pokud tak neučiní, opět pronajímatel nemůže přistoupit sám k vyklizení bytu. Nejdříve se musí obrátit na soud s žalobou na vyklizení, a teprve poté může podat návrh na exekuci. Nájemník však riskuje náhradu nákladů soudního řízení a náhradu škody.

Nová právní úprava se snaží chránit pronajímatele nemovitosti před neplatiči nebo jinými problémovými nájemníky. Bohužel však při dodržení celého postupu nedojde k zjednodušení samotné procedury. Pronajímatelé mohou pouze spoléhat na neznalost zákona ze strany nájemců, kteří včas nepodají žalobu.

Zdroj: Tisková zpráva veřejného ochránce práv



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát 5 0.5


Články ze sekce: BYDLENÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.