OECD ocenilo vládní reformy

Nejvyspělejší země planety po čtyřech letech znovu otevírají dveře svého klubu. Slovensko se dočká vytouženého členství v OECD už na podzim. Také druhá nástupnická země československé federace se, pět let po České republice a čtyři roky od posledního rozšiřování, dočkala pozvání ke vstupu do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Instituce známá veřejností zejména hlubokými analýzami ekonomik členských i neč

Slovensko zápasící v současné době s důsledky vládnutí předchozích kabinetů a překonávající hlubokou strukturální krizi dokázalo udržet, byť za cenu vysoké nezaměstnanosti, značný hospodářský růst. Příliv zahraničního kapitálu i důvěra vyvolané přijetím země do OECD mohou vytvořit předpoklady pro daleko rychlejší přizpůsobování ekonomiky současným požadavkům zahraničního i domácího trhu. Její základní parametry ji řadí do dolní části žebříčku výkonnosti, kterému do

hrubý domácí produkt dosáhl loni 815,3 miliard Sk

hrubý domácí produkt na obyvatele v přepočtu podle oficiálního kursu činil 3651,3 dolaru

hrubý domácí produkt v přepočtu podle parity kupní síly se přiblížil k 10 tisícům USD

příjmy veřejných rozpočtů se (předloni) podílely na hrubém domácím produktu 38 a výdaje 43 procenty

veřejný dluh nepřekročil dvacet procent hrubého domácího produktu

zahraniční dluh státu a Národní banky Slovenska představoval 13 procent H

především do vyspělých zemí - vyvezlo zboží za 12,1 miliardy dolarů, dovoz byl o 1,1 miliardu dolarů větší.

Slovenská politická scéna pozvání ke vstupu do OECD vesměs přivítala. Představitelé koaličních stran je považují za projev uznání dosavadní vládní politiky, opozice poukazuje na to, že vysoká nezaměstnanost příliš její úspěšnosti nenasvědčuje.

Zdroj: HN z 31. 07. 2000