Dodal, že média, představitelé akademické obce i někteří poslanci interpretovali pozměňovací návrh mylně, tedy že se veřejné vysoké školy budou muset opět řídit zákonem o platu jako rozpočtové a příspěvkové organizace. Takový výklad je však podle něj nepravdivý a zavádějící. Záměrem zrušení vnitřních mzdových předpisů je zavedení standardních a v Evropě obvyklých pravidel pro kolektivní vyjednání o mzdě mezi odbory a zaměstnavateli, která současná právní úprava komplikuje, vysvětlil Šubrt.
"Někteří akademičtí činitelé odmítají kolektivní vyjednávání o mzdách s poukazem, že jediným dokumentem, který může na vysokých školách upravovat mzdy, je vnitřní mzdový předpis," poznamenal. Tomuto jednání má novela zákona o mzdě zabránit.
Asociace také odmítá argument vysokých škol, že pokud nebudou vydávat interní předpisy o mzdách svých zaměstnanců, omezí to jejich suverenitu a akademické svobody. "Naopak, povinnost vydávat vnitřní mzdové předpisy omezuje samostatnost vysokých škol a je projevem státního paternalismu," oponoval Šubrt. Předpisy musí totiž registrovat ministerstvo školství.
S návrhem výboru nesouhlasí ministr školství Eduard Zeman a ostře jej odmítají samy vysoké školy. Například rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm tvrdí, že pokud by poslanci takto upravenou novelu zákona schválili, vysoké školy by ztratily možnost lépe odměnit své špičkové pracovníky. "My pokládáme za náš výdobytek, že každá veřejná vysoká škola může mít svůj vnitřní mzdový předpis, kterým můžeme regulovat naše potřeby velmi efektivně," řekl nedávno Wilhelm ČTK.
Zdroj: ČTK