Nové místo přináší víc peněz hlavně manažerům

Ještě v polovině devadesátých let se ve valné většině povolání vyplatila jednoduchá strategie: kdo chtěl zvýšit plat, změnil prostě zaměstnavatele. Ten mu, jako kvalifikovanému pracovníkovi, obvykle nabídl o pár stovek víc. Jednou z nejčastějších otázek při pohovoru bylo: "Jaký vám dávali plat?" Nezaměstnanost v té době prakticky neexistovala. Dnes je bez práce téměř půl milionu lidí. Výši platu si až na výjimky, mezi které patří zejména špičkoví odborníci a nedostatkové profese, diktuje zaměstnavatel. A zaměstnavatelé dávají přednost lidem, které znají. Šanci na zvýšení platu tedy mají především ti, kteří zůstávají věrni firmě. "Ano, je to tak.

Zaměstnavatelé se dnes vyhýbají lidem, kteří často mění zaměstnání. Naději na platový postup má ten, kdo ve firmě zůstává delší dobu. A lidé, zdá se, si práce víc váží. Nemění zaměstnavatele tak často jako dříve," potvrzuje Kristina Stiefelová z agentury Axial. Změna místa podle mnohých odborníků z personálních agentur může zaměstnanci spíše uškodit, než aby mu pomohla. To hrozí především u administrativních pracovníků. Mnoho podniků totiž v minulosti zvyšovalo platy automaticky. Po deseti letech se v takových firmách mohl měsíční výdělek kupříkladu sekretářky či účetní vyšplhat na úroveň kolem 20 tisíc korun. Nástupní plat se přitom obvykle pohybuje mezi 10 a 13 tisíci korunami.

To ovšem neznamená, že je zbytečné o změně místa uvažovat. Vyplatí se především těm, kterým nezáleží jenom na tom, aby dostali přidáno, ale chtějí změnit zaměstnavatele proto, aby si mohli zvýšit odbornost. "V každém případě stále ještě existují profese, kde se spekulace se změnou místa mohou vyplatit," říká Stiefelová. To platí především o lidech v manažerských pozicích. Pokud se dostanou na potřebnou úroveň, jsou to právě oni, kdo si může diktovat podmínky nového zaměstnání, a je na zaměstnavateli, aby se jim snažil přizpůsobit. Podmínky pracovní smlouvy, včetně platu, si do značné míry mohou určovat i nedostatkové profese.

Mezi nimi dnes dominují odborníci na výpočetní techniku, především programátoři. "To jsou lidé, po kterých je dnes na trhu práce největší poptávka," říká Dagmar Mixanová z agentury Wizard. Šanci přilepšit si změnou zaměstnavatele mají ale i lidé v administrativních profesích. Plat sekretářky se pohybuje od deseti až do čtyřiceti tisíc korun. Podobné rozpětí platí i pro účetní. Mnohem hůř jsou na tom lidé v dělnických profesích, a to i když mají vysokou kvalifikaci. "V továrně lidem těžko vysvětlíte, že přijmete nového člověka k soustruhu a dáte mu o tři tisíce víc než ostatním. Drtivá většina zaměstnavatelů proto nabízí nástupní platy," upozorňuje Stiefelová. Přesto i tady jsou výjimky. "Přilepšit si mohou především všestranní řemeslníci. Vyhledávají je drobní a střední podnikatelé a jsou je ochotni dobře zaplatit," říká ředitel personální agentury Profimen Vladimír Pozdníček.

Na jedné věci se odborníci personálních agentur shodují beze zbytku: Kdo není spokojený se svým zaměstnáním a chce si najít lépe placenou práci, neměl by v žádném případě dávat výpověď předčasně. Nejprve by si měl najít nové místo a teprve potom oznámit zaměstnavateli, že odchází. Přetlak na trhu práce se totiž stupňuje a lépe placená místa jsou často rozebrána dříve, než je firma vůbec vytvoří.