Manželé i letos mohou ušetřit na daních

01.02.2007 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

I letošní rok mají manželé, kteří loni vyživovali alespoň jedno dítě, možnost výpočtu daně ze společného základu daně. V mnoha případech to znamená docela výrazné snížení výsledné daňové povinnosti.

Již druhým rokem zákon o daních z příjmů dovoluje využít výpočet daně ze společného základu daně manželů. V některých případech vám tento způsob zdanění dokáže ušetřit nemalé prostředky. Připomeňme si základní podmínky uplatnění a postup při výpočtu výsledné daňové povinnosti.

Výhodu společného zdanění manželů poznají především rodiny, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo jsou příjmy manželů výrazně odlišné. Celý princip spočívá v tom, že si manželé mezi sebe rozdělí společný základ daně – každý jednu polovinu, a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky.

Ne každý si však společné zdanění může uplatnit. Nutnou podmínkou je, aby manžele vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Za vyživované dítě se považuje nezletilé dítě nebo zletilé do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání, nebo nestuduje nebo nepracuje z důvodu nemoci či úrazu nebo je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Postačí přitom, když tuto podmínku splní kdykoli v průběhu zdaňovacího období (např. týden, měsíc, půl roku apod.). Manželé podmínku splní i např. v případě, kdy vyživovali dítě ve věku do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole a poté nastoupilo do pracovního poměru. Společné zdanění mohou uplatnit i manželé, kteří vyživovali vnuka (vnučku), který s nimi žije ve společné domácnosti pokud jeho rodiče nemají příjmy. Společné zdanění nemohou uplatnit druh s družkou nebo bývalí manželé.

Společné zdanění manželů nelze uplatnit za zdaňovací období, pokud alespoň jeden z nich za toto období:

  • má stanovenou daň paušální částkou
  • má povinnost stanovit minimální základ daně
  • využívá institutu spolupracujících osob nebo zdaňuje příjmy za více zdaňovacích období
  • uplatňuje slevu na základě poskytnutí příslibu investiční pobídky
  • má povinnost podat daňové  přiznání při prohlášení nebo zrušení konkurzu

Při výpočtu daně se vychází ze společného základu daně, který je součtem všech dílčích základů daně obou manželů. Ten je pak snížen o nezdanitelné části podle §15 zákona o daních z příjmů. Ty si může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění.

Příklad:
Manžel má příjem ze závislé činnosti, manželka je v domácnosti, pečuje o dítě a tudíž nemá žádné zdanitelné příjmy. Společným základem daně bude součet příjmů manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do přílohy č. 5 daňového přiznání u všech dílčích základů daně (podle § 6 až 10 zákona) nulu. Manžel uvede do dílčího základu daně podle § 6 zákona příslušné částky. Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona. Manželka si tedy za zdaňovací období 2006 uplatní např. odpočet na soukromé životní pojištění, úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. Obdobně bude postupovat i manžel.

Následně se sečtou dílčí základy daně obou manželů a dále se sečtou nezdanitelné částky u obou manželů. Součet dílčích základů daně obou manželů snížený o součet nezdanitelných částek obou manželů představuje společný základ daně. Polovinu tohoto společného základu daně si každý z manželů uvede ve svém daňovém přiznání a po uplatnění položek vypočítá daň. Tuto daňovou povinnost si pak každý z nich sníží o příslušné slevy na daní.

Pokud manželé splňují veškeré podmínky pro uplatnění společného zdanění, musí každý z nich podat vlastní daňové přiznání. Daňová přiznání je nutno podat ve stejné lhůtě. Po uplynutí doby pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle § 13a změnit na klasický způsob, tj. na způsob kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní.

Při výpočtu daně touto metodou velice často vzniká jednomu z manželů, v důsledku placení záloh na daň, přeplatek a druhému naopak nedoplatek. V případě, že je to i váš případ, ten z manželů, který dosáhl přeplatku současně s podáním přiznání požádá o převedení vratitelného přeplatku na osobní účet druhého z manželů. Správce daně pak uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů. Žádost o převedení přeplatku je součástí daňového přiznání.

Autor článku

Nadja Fehimovič  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ