Ve kterých zemích OECD je horní sazba daně z příjmu nad 50 %?

Do ročního daňového základu za rok 2022 ve výši 1 867 728 Kč je sazba daně z příjmů fyzických osob v Česku 15 % a nad tuto částku potom 23 %. Současně je v Česku ve stejné částce zaveden maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění. Za rok 2022 se sociální pojištění neplatí z rozhodného příjmu nad 1 867 728 Kč, přičemž sociální pojištění v těchto případech neplatí ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel.

• Při výpočtu měsíční zálohové daně z příjmů u zaměstnanců se odvádí 15% sazba daně z příjmů do měsíční hrubé mzdy 155 644 Kč a nad tuto hrubou mzdu platí již 23% sazba daně.
• Průměrná hrubá měsíční mzda za první čtvrtletí letošního roku činila v Česku 37 929 Kč. Vyšší 23% sazbě daně z příjmů tak podléhá hrubá mzda nad 4,1násobek průměrné mzdy (155 644 Kč : 37 929 Kč).

V článku najdete:

• Praktický příklad zdanění příjmů
• Porovnání se zeměmi OECD
• Individuální daňová povinnost

Praktický příklad – zdanění hrubé měsíční mzdy ve výši 200 000 Kč

V červnu měl zaměstnanec Lukáš hrubou měsíční mzdu 200 000 Kč. V přiložené tabulce si vypočítáme jeho efektivní sazbu daně z příjmů v letošním roce.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Porovnání se zeměmi OECD

V některých členských zemích OECD se neplatí daň z příjmů pouze na centrální úrovni, ale i na místní úrovni. Ve většině členských zemí OECD je zavedeno hned několik daňových sazeb, v článku se zabýváme pouze nejvyšší sazbou daně z příjmů.

Kombinovaná horní sazba daně z příjmů fyzických osob byla v roce 2021 nejvyšší v těchto zemích: v Dánsku (55,9 %), v Japonsku (55,9 %), ve Francii (55,4 %), v Rakousku (55 %), v Kanadě (53,5 %), v Portugalsku (53 %), v Belgii (52,9 %), ve Švédsku (52,3 %), ve Finsku (51,3 %), ve Slovinsku (50 %), v Izraeli (50 %), v Koreji (49,5 %), v Nizozemí (49,5 %), v Irsku (48 %), v Německu (47,5 %), v Itálii (47,2 %) a v Austrálii (47 %).

Nejvyšší sazbě daně však zpravidla podléhají až velmi vysoké příjmy, např. v Koreji nad 28,7násobek průměrné mzdy, v Rakousku nad 21,7násobek průměrné mzdy, ve Francii nad 14,7násobek průměrné mzdy, v Portugalsku nad 13,6násobek průměrné mzdy, v Německu 5,5násobek průměrné mzdy, ve Slovinsku 4,3násobek průměrné mzdy. V některých zemích to však není ani trojnásobek průměrné mzdy, např. v Austrálii, v Belgii, v Dánsku, ve Finsku, ve Švédsku nebo v Irsku.

Pouze na Slovensku, v Česku, v Maďarsku, v Estonsku a v Kostarice nepřesahuje horní sazba daně z příjmů fyzických osob 25 %. V minulosti bylo v Česku více daňových pásem a např. v roce 2007 činila horní sazba daně z příjmů fyzických osob 32 % a této sazbě podléhal daňový základ nad 1,5násobek průměrné mzdy.

Tip: OECD: Ve kterých zemích je průměrná mzda vyšší než 100 tisíc Kč

Individuální daňová povinnost

Efektivní sazbu daně, tedy kolik skutečně zaplatí daňový poplatník na dani z příjmů v porovnání s částkou daňového základu, závisí nejenom na nastavení daňových sazeb, ale i na množství uplatněných daňových slev a daňových odpočtů, které národní legislativa umožňuje.

Právě bohatší lidé mají přitom vyšší daňové úlevy. Např. v Česku je možné snížit základ daně o zaplacené úroky z hypotéky, přičemž právě bohatší lidé mají vyšší hypotéky a uplatňují vyšší daňové odpočty. Stejná situace platí pro další státem podporované finanční produkty, jako je penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění.

Pramen: OECD, OECD Tax Database, Table I.7. Top statutory personal income tax rates

Čtěte také: 

OECD: ČR patří mezi pětici zemí s nejnižší daní z příjmů

OECD: Nejvyšší čistou mzdu mají zaměstnanci ve Švýcarsku