Náplní pracovního poměru je, že zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci dle sjednaného druhu práce (v pracovní smlouvě) a zaměstnanec osobně podle pokynů zaměstnavatele takovou práci pro zaměstnavatele koná. Jenomže mohou nastat různé okolnosti, kdy tyto závazky plnit z jedné či druhé strany nelze, a to z důvodu překážek v práci. Překážky v práci mohou nastat jak na straně zaměstnance, např. pracovní neschopnost, tak na straně zaměstnavatele. U zaměstnavatele půjde o různé provozní obtíže a komplikace.
Na straně zaměstnavatele rozlišuje zákoník práce dva základní okruhy překážek v práci, a to jednak prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a jednak tzv. jiné překážky.
Dozvíte se:
- Provozní potíže zaměstnavatele nelze řešit neplaceným volnem pro zaměstnance
- Technické důvody přerušení práce nebo živelní pohroma: 80 či 60 % výdělku
- Částečná nezaměstnanost
- Jiné-další překážky v práci na straně zaměstnavatele: 100 % výdělku
- Pracovní cesty
Provozní potíže zaměstnavatele nelze řešit neplaceným volnem pro zaměstnance
Zaměstnanci mají během překážek v práci na straně zaměstnavatele nárok na různě vysokou náhradu mzdy, i když nepracují. V době překážek v práci na straně zaměstnance nesmí zaměstnavatel vnutit zaměstnancům neplacené volno. I kdyby to udělal, nebo i kdyby ho přijali zaměstnanci dobrovolně, stejně mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy. Dohoda o neplaceném volnu je totiž nulitní.
Čtěte také: 11 příplatků, na které můžete mít v práci nárok
Technické důvody přerušení práce nebo živelní pohroma: 80 či 60 % výdělku
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro tzv. prostoje čili pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami (a nebyl-li převeden na jinou práci), má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Tyto zásady budou dopadat na situace, kdy případně dojde ve firmách k přerušení provozu z důvodu nedostatku plynu či ropy, tedy nafty a benzínu.
Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (to je problém zvláště na stavbách, může tomu být v zemědělství) nebo živelní událostí (třeba vichřicí, záplavou, což může postihnout kteréhokoliv zaměstnavatele) a nebyl-li převeden na jinou práci, má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Náhrada mzdy při přerušení práce z vysloveně provozních důvodů je vyšší, než je-li důvodem uzavření provozu vyšší moc. Zřejmě se předpokládá, že poruchu na výrobních prostředcích, špatné zásobování si mohl zaměstnavatel tak trochu nebo i více zavinit sám, třeba špatným výběrem smluvních a obchodních partnerů.
Čtěte také: Kdy máte nárok na placené volno při překážkách na straně zaměstnance?
Částečná nezaměstnanost
O (jinou) překážku v práci na straně zaměstnavatele jde i v případě, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v plném rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Této situaci se říká částečná nezaměstnanost. Pokud s tím souhlasí odbory, jestliže u privátní firmy působí odborová organizace, stačí, když zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům 60% náhradu mzdy. Pokud odbory u zaměstnavatele nejsou, může o tom rozhodnout sám a vydat o tom vnitřní předpis.
TIP: Jiné důležité osobní překážky v práci
Jiné-další překážky v práci na straně zaměstnavatele: 100 % výdělku
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele než prostoje (technické a provozní obtíže) či vyšší moc (nebo částečná nezaměstnanost), má nárok plnou mzdu. Vlastně někdy dokonce ještě na víc – má totiž nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. A ta může dosáhnout i na více než běžná mzda, protože do průměrného výdělku se počítají i předchozí odměny a prémie. Na minimálně 100 % mzdy není nárok, pouze když je uplatněno konto pracovní doby.
Konto pracovní doby je zvláštní způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva zaměstnavatele s odbory nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Zaměstnavatel přiděluje zaměstnancům práci podle potřeby, pracovní doba se může v jednotlivých týdnech lišit. A tak se potřeba méně práce v určitém období dorovná vyšším objemem práce jindy.
O překážku v práci, při níž je nárok na 100 % mzdy, jde ve všech ostatních situacích, kdy zaměstnavatel z jakéhokoliv jiného dalšího důvodu nepřiděluje zaměstnancům práci, pokud nejde o zmíněný prostoj nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí ani částečnou nezaměstnanost. O takovou překážku v práci jde např. i při uzavření provozu z důvodu hygienických, protipandemických opatření apod.
Pracovní cesty
Na 100% náhradu mzdy má zaměstnanec nárok i za pracovní cestu, když nepracuje, nevykonává svou práci, ale z důvodu vyslání na pracovní cestu během své běžné pracovní doby např. cestuje do místa vyslání.
Čtěte také: Služební cesta: co všechno se proplácí