Jak postupovat při nahlášení protiprávního jednání ze strany zaměstnavatele?

Novela zákona má chránit zaměstnance před odvetným chováním zaměstnavatele. Prostřednictvím nového systému budou vyhodnoceny trestné činy, ale také přestupky s maximální pokutou do 100 000 Kč.

O tom, co je myšleno odvetným chováním, a na které osoby se ZOO vztahuje rovněž, popisujeme blíže v našem předchozím článku. V článku pro větší jednoduchost textu používáme pro oznamovatele termín „zaměstnanci“, to však neznamená, že oznámení mohou podat jen oni.

• Oznámení podané interním systémem u zaměstnavatele
• Oznámení podané skrz portál Ministerstva spravedlnosti
• Můžete podat oznámení také anonymně?

Zdroj: Shutterstock

Od kdy musí váš zaměstnavatel systém vytvořit?

V souvislosti s účinností zákona o ochraně oznamovatelů museli zaměstnavatelé s minimálně 250 zaměstnanci zřídit vnitřní oznamovací systém nejpozději do 1. srpna 2023.

Zaměstnavatelé, kteří mají 50–249 zaměstnanců, musejí oznamovací systém zprovoznit nejpozději do 15. prosince 2023. Zaměstnavatelů s nižším počtem zaměstnanců se povinnost zřídit oznamovací systém netýká.

Oznamovatelé si mohou vybrat z vnitřního a vnějšího systému

Zaměstnanci mají možnost podat oznámení prostřednictvím vnitřního i vnějšího systému. Vnitřní systém má na starosti sám zaměstnavatel, vnější Ministerstvo spravedlnosti. V obou případech platí, že oznámení jde pouze k pověřené osobě, která nesmí sdělovat informace týkající se oznamovatele nikomu dalšímu, totožnost oznamovatele je tak známa pouze této osobě. 

Informace o podaném oznámení je možné předat pouze příslušným orgánům veřejné moci (inspektorát práce apod.). U vnitřního systému však pouze se souhlasem oznamovatele.

Oznámení podané interním systémem u zaměstnavatele

Nejlepší variantou je, pokud se zaměstnanec rozhodne oznámení podat nejdříve skrze interní systém, tedy prostřednictvím svého zaměstnavatele. Takovýto postup má být výhodnější pro obě strany. Organizace může rychleji zabezpečit vyřešení konkrétního problému oznamovatele a zároveň nemusí dojít k veřejnému poškození jména organizace.

Každý zaměstnavatel má možnost zvolit si, jak má jeho oznamovací systém vypadat. Neexistuje tak jednotná forma pro všechny firmy. Proto nelze jednotně napsat, jak konkrétně postupovat. O způsobech podání však musí být zaměstnanci informováni.

„Každá instituce s povinností zavést oznamovací systém musí konkrétní technické způsoby podání oznámení, resp. kontaktní údaje příslušné osoby, zveřejnit,“ stojí na webu Ministerstva spravedlnosti.

Přijatá oznámení má na starosti osoba pověřená zaměstnavatelem, která rovněž posuzuje adekvátnost oznámení a navrhuje další řešení. Nejpozději do 30 dnů pověřená osoba kontaktuje oznamovatele o posouzení oznámení.

Tip: Zaměstnavatel se nesmí ptát na vše. Tyhle otázky jsou diskriminační a protiprávní

Oznámení podané přes portál Ministerstva spravedlnosti

Zaměstnanci, jejichž zaměstnavatel nemá povinnost zřídit oznamovací systém (ale i ostatní), mohou podat oznámení přes portál Ministerstva spravedlnosti. 

Podání skrze Ministerstvo spravedlnosti není tedy podmíněné tím, že oznamovatel podá oznámení nejdříve skrze vnitřní systém. Záleží na jeho rozhodnutí.

Oznámení lze podat osobně, telefonicky nebo prostřednictvím tohoto formuláře. O rozhodnutí posouzení oznámení bude oznamovatel vyrozuměn pověřenou osobou nejpozději do 30 dnů od podání oznámení. Na základě toho je pak případ předán k dalšímu prošetření k orgánům veřejné moci.

Můžete podat oznámení také anonymně?

Každý zaměstnavatel si může libovolně určit, zda bude přijímat a posuzovat také anonymní podání. Na tato podání se však nevztahují povinné lhůty. Ochrana zaměstnance v případě anonymního podání začíná až tehdy, kdy v souvislosti s případem dojde k odhalení jeho totožnosti a mohl by být poškozen odvetou ze strany zaměstnavatele.

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo pro lepší představu příklady, na které se může vztahovat zákon o ochraně oznamovatelů:

Příklad 1: Pracovník softwarové společnosti se dozví, že jeho zaměstnavatel z komerčních důvodů prodává osobní citlivé údaje svých zákazníků (uživatelů jeho programu).

Příklad 2: Zaměstnanci s manažerskými zkušenostmi bylo nabídnuto, aby se stal jednatelem v jedné ze společností vlastněných jeho dosavadním zaměstnavatelem. Po čase začal mít podezření, že společnost, v níž roli jednatele vykonává, je součástí řetězce firem, které jsou součástí sofistikovaného daňového podvodu s DPH.

Čtěte také:

„Máte padáka!“ Jaká má propouštění pravidla? Kdy zaměstnanec nemůže být propuštěn?

Čeká se na novelu zákoníku práce. Senát chce změny, dotknou se i dohodářů