Platby zaměstnavatele na povinném pojistném v příkladech

Sazba sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem je 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnance a sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem je 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem je tedy 33,8 %. Za výpočet a odvod pojistného za zaměstnance je zodpovědný zaměstnavatel. Na rozdíl od daně z příjmů není více sazeb, pro výpočet sociálního i zdravotního pojištění je jenom jedna.

Podívejme se na vybrané příklady, kdy se pojistné vypočítává trochu jinak.

• Práce na dohody do limitu
• Zkrácený úvazek s hrubou mzdou 16 000 Kč
• Klasický výpočet pojistného při dvou zaměstnáních
• Dosažení „stropu“ u sociálního pojištění

Zdroj: Shutterstock

Práce na dohody do limitu

Studentka Laura pracuje pro zaměstnavatele XY na brigádu s hrubou odměnou 10 000 Kč na dohodu o provedení práce a pro zaměstnavatele AB na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 3900 Kč. Ani jeden zaměstnavatel neplatí za slečnu Lauru povinné pojistné. Když je hrubá odměna z DPP 10 000 Kč a méně a z DPČ 3999 Kč a méně, neplatí se z ní sociální a zdravotní pojištění. Pojistné v těchto případech neplatí zaměstnavatel ani zaměstnanec.

Čtěte také: Jaké je zdanění u práce na dohody (DPČ a DPP) v roce 2023?

Zkrácený úvazek s hrubou mzdou 16 000 Kč

Paní Karolína pracuje pro zaměstnavatele pouze na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 16 000 Kč. Při práci na zkrácený úvazek může být hrubá měsíční mzda nižší než minimální mzda 17 300 Kč, která platí pro práci na plný úvazek. Zdravotní pojišťovna však musí za svého pojištěnce obdržet alespoň souhrnné zdravotní pojištění ve výši 2336 Kč (tj. 13,5 % z minimální mzdy 17 300 Kč).

Jestliže není zaměstnanec státním pojištěncem (např. studentem, příjemcem rodičovského příspěvku, penzistou), provádí se dopočet do minima. U sociálního pojištění je výpočet standardní. U zdravotního pojištění nikoliv, zaměstnavatel zaplatí za paní Karolínu (není státní pojištěncem) 1440 Kč (9 % × 16 000 Kč). Dopočet do minima ve výši 896 Kč (2336 Kč − 1440 Kč) srazí zaměstnavatel paní Karolíně z její hrubé mzdy. Při výpočtu zdravotního pojištění placeného zaměstnancem se tedy použije „dopočet“ místo standardní sazby 4,5 %. Souhrnnou částku zdravotního pojištění platí na účet příslušné zdravotní pojišťovny zaměstnavatel.

Klasický výpočet pojistného při dvou zaměstnáních

Pan Rudolf pracuje současně pro dva zaměstnavatele, u jednoho má hrubou mzdu 30 000 Kč a u druhého 19 000 Kč. Povinné pojistné za pana Rudolfa platí oba zaměstnavatelé. Z důvodu odvodů na sociální a zdravotní pojištění u jiného zaměstnavatele nedosáhne druhý zaměstnavatel žádné úspory na povinném pojistném. Prvnímu zaměstnavateli stoupnou mzdové náklady z důvodu platby na sociální a zdravotní pojištění na 40 140 Kč (30 000 Kč × 1,338) a druhému zaměstnavateli na 25 422 Kč (19 000 Kč × 1,338).

Tip: 10 příjmů, ze kterých nemusíte odvádět sociální pojištění

 Dosažení „stropu“ u sociálního pojištění

Paní Kateřina bude mít hrubou mzdu za rok 2023 ve výši 2 200 000 Kč. Zdravotní pojištění jí bude každý měsíc vypočteno standardním způsobem, tj. 4,5 % bude na zdravotní pojištění sraženo paní Kateřině z hrubé mzdy a dalších 9 % za ni zaplatí na zdravotní pojištění její zaměstnavatel.

Pro výpočet sociálního pojištění je však stanoven maximální vyměřovací základ. Jakmile během roku dosáhne zaměstnavatel tohoto „stropu“, sociální pojištění se již neplatí. Z částky nad maximální vyměřovací základ neplatí sociální pojištění ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. Naposledy se tedy zaplatí sociální pojištění za měsíc, kdy je stropu dosaženo. Pro rok 2023 činí maximální vyměřovací základ 1 935 552 Kč.