Vyloučená doba pojištění a výpočet starobního důchodu

Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ, kterým je průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky.

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2022. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Druhým základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu je získaná doba pojištění v celých ukončených letech.

• Negativní vliv „mezer“ v pojištění
• Co patří mezi vyloučené doby?
• Praktický příklad
• Pro koho jsou vyloučené doby velmi důležité?

Zdroj: Shutterstock

Negativní vliv „mezer“ v pojištění

Lidé, kteří mají během průběhu pojištění „mezery“, tj. období, která nejsou pojištěna, musí počítat s nižším starobním důchodem hned ze dvou důvodů. Za prvé každý získaný rok pojištění hraje vyšší roli při výpočtu starobního důchodu, než se na první pohled zdá, a za druhé dochází k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu, neboť nemůže být uplatněn institut vyloučené doby pojištění. Nižší doba pojištění a nižší osobní vyměřovací základ následně samozřejmě znamenají nižší starobní důchod.

Co patří mezi vyloučené doby?

Vyloučené doby jsou definovány v § 16 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jedná se např. o dočasnou pracovní neschopnost, evidenci na Úřadu práce v zákonném rozsahu, péči o dítě do 4 let věku, péči o závislou osobu v zákonném rozsahu, vojenskou službu nebo dobu pobírání předdůchodu. Většinou se tedy jedná o náhradní doby pojištění.

Např. při péči o dítě do 4 let věku se zvyšuje doba pojištění a současně z důvodu nulového rozhodného příjmu nedochází k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu, ze kterého se vypočítává právě starobní důchod. Uplatnění vyloučených dob pojištění tak brání snížení státního důchodu.

Tip: Kdy vám práce na mateřské a rodičovské může snížit důchod?

Praktický příklad

Pan Radim má rozhodné přepočtené příjmy na současnou úroveň za roky 1986 až 2022 ve výši 18 017 127 Kč. Počet dní v období 1986 až 2022 je 13 514 dní. Průměrný počet dní na jeden měsíc je pro důchodové účely 30,4167 (365 dní : 12 měsíců).

• V případě, že by nebyl proveden zápočet vyloučených dob pojištění, potom by osobní vyměřovací základ činil 40 553 Kč ((18 017 127 Kč / (13 514 dní − 0 dní)) × 30,4167).
• Pokud by bylo uplatněno 100 vyloučených dní, potom by osobní vyměřovací základ byl v částce 40 855 Kč ((18 017 127Kč / (13 514 dní − 100 dní)) × 30,4167).

V případě pana Radima znamená uplatnění 100 vyloučených dní vyšší osobní vyměřovací základ o 302 Kč. Pokud by bylo uplatněno např. 900 dní, potom by byl osobní vyměřovací základ při stejném souhrnném přepočteném příjmu 43 446 Kč, což je již rozdíl ve výši osobního vyměřovacího základu v částce 2893 Kč.

Čtěte také: Doba pojištění na důchod v příkladech

Pro koho jsou vyloučené doby velmi důležité?

Uplatňování vyloučených dob pojištění při výpočtu starobního důchodu je velmi důležité zejména pro žadatele o starobní důchod, kteří získali hodně náhradních dob pojištění a třeba i předdůchodce. I když období předdůchodu nepatří mezi náhradní doby pojištění, a nezvyšuje tedy celkovou dobu pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu, hodnotí se jako vyloučená doba pojištění a zabraňuje výše popsanému snížení osobního vyměřovacího základu.