Komu, jak a proč se zvýší od ledna 2024 náhrada mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti?

V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz či nařízené karantény nemá zaměstnanec nárok na nemocenské dávky, ale na náhradu mzdy od zaměstnavatele. 

Náhrada mzdy dříve nenáležela v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti, resp. za prvních 24 hodin neodpracovaných v rámci rozvržených směn z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény. Od 1. 7. 2019 bylo toto tzv. karenční omezení zrušeno a zaměstnanec má nárok na peníze ihned od začátku pracovní neschopnosti.

• Každoroční valorizace započitatelného příjmu
• Redukce příjmu je u zaměstnanců s podprůměrným výdělkem minimální
• Jak se počítá náhrada mzdy
• Co když výpočet náhrady mzdy zasahuje do dvou čtvrtletí
• Kdy zvýší průměrný výdělek, a tak i náhradu mzdy, prémie za delší období práce?
• Co když byl zaměstnanec v práci a večer ho lékař uznal práce neschopným?

Zdroj: Depositphotos

Každoroční valorizace započitatelného příjmu

Každoročně se přitom zvyšuje ta část příjmu, která se skutečně započítává při výpočtu náhrady příjmu. Nepočítá se totiž celý příjem, nýbrž jen jeho část. Příjem se tzv. redukuje. Skutečný výdělek se zmenšuje prostřednictvím tzv. redukčních hranic.

Redukční hranice vypočteného průměrného hodinového výdělku nově od 1. 1. 2024 činí:

• 1. redukční hranice 256,55 Kč namísto dosavadních 235,38 Kč, přičemž se z uvedené části (částky) hodinového příjmu započte 90 %,

• 2. redukční hranice 384,83 Kč namísto stávajících 352,98 Kč – z  příjmu přesahujícího 1. redukční hranici až do hodnoty 2. redukční hranice se započte 60 %,

• 3.  redukční hranice 769,48 Kč oproti dosavadním 705,78 Kč, přičemž se z částky přesahující 2. redukční hranici až do částky ve výši 3. redukční hranice započte 30 %.

• Částka nad třetí redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje. 

Tip: Vypočítejte si výši nemocenské v roce 2023

Redukce příjmu je u zaměstnanců s podprůměrným výdělkem minimální

K minimální redukci zohledňovaného příjmu jen na 90 % tedy dochází u zaměstnanců, kteří pobírají mzdu zhruba pod úrovní průměrné mzdy. Proto se jich započítávání vyšší části mzdy z dalších intervalů redukovaného příjmu od 1. ledna 2024 moc nedotkne. Navýšení započitatelného příjmu pro výpočet náhrady mzdy se bude týkat vyšších příjmových kategorií, u kterých je redukce širší.

Jak se počítá náhrada mzdy

Nejprve se vypočítá průměrný hodinový výdělek, a to stejným způsobem jako průměrný výdělek pro jiné pracovněprávní účely, třeba pro náhradu mzdy z důvodů překážek v práci. Vychází se přitom z příjmu z předchozího kalendářního čtvrtletí. Přitom se počítá mzda za práci včetně příplatků k ní. Nepočítají se náhrady mzdy. Takže náhrada mzdy za jednu pracovní neschopnost v předchozím období neovlivňuje výši náhrady mzdy za další pracovní neschopnost.

Pokud zaměstnanec neodpracoval v daném období alespoň 21 dnů, použije se výdělek pravděpodobný.

Průměrný výdělek se vypočítá vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu, kdy se zohlední dosažený příjem v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Částka průměrného hodinového výdělku do první redukční hranice se započítává ve výši 90 %. Z rozdílu částky nad první redukční hranicí až do druhé redukční hranice se započítává 60 % a z rozdílu příjmu nad druhou redukční hranicí až do třetí redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. 

Náhrada mzdy nebo jiného podobného příjmu činí 60 % redukovaného hodinového výdělku. A to jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy, nebo se mu plat nebo mzda nekrátí.

Tip: Jste v pracovní neschopnosti? Kontrola může přijít i v 1 ráno

Co když výpočet náhrady mzdy zasahuje do dvou čtvrtletí

Pokud bude dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa trvat tak, že v rámci jejích prvních 14 kalendářních dnů připadnou některé dny do jednoho kalendářního čtvrtletí a jiné do druhého, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat dva průměrné hodinové výdělky.

Proto může být výše náhrady mzdy za jednotlivé dny téže pracovní neschopnosti rozdílná. Může se v dalším kalendářním čtvrtletí zvýšit i snížit, záleží na výši průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Tip: Kalkulačka nemocenské pro OSVČ

Kdy zvýší průměrný výdělek, a tak i náhradu mzdy, prémie za delší období práce?

Když je vyplácen nějaký příjem za delší období, než je jenom kalendářní čtvrtletí, jako jsou třeba prémie nebo podíly na zisku, musejí se rozpočítat do více období. Takové příjmy tedy ovlivní průměrný výdělek v dalším kalendářním čtvrtletí, které bezprostředně následuje po čtvrtletí, za které byly vyplaceny, a ještě pak v delším období - v dalších čtvrtletích. Záleží na tom, za jaké období jsou takové mimořádné příjmy vypláceny: když za půlroční období, tak ovlivní dva čtvrtletní výdělky, když za rok, tak ovlivní čtyři čtvrtletní výdělky.

Co když byl zaměstnanec v práci a večer ho lékař uznal práce neschopným?

Pokud vznikla – byla lékařem uznána – dočasná pracovní neschopnost ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu (denní pracovní dobu) odpracoval, začne mu běžet doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti až následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je ve stejném dni například hospitalizován pro nemoc. 

Odpracuje-li však zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti již tímto dnem. Za odpracované hodiny dostane zaměstnanec mzdu, za hodiny neodpracované z důvodu uznané pracovní neschopnosti dostane náhradu mzdy.

Čtěte také: 

Jak budou OSVČ platit zálohy na zdravotní pojištění v roce 2024

Poskytování stravenek a příspěvku na stravování se od roku 2024 změní