Dělali jste v práci hodně přesčas? Podívejte se, jak se to projeví v důchodu

Základními dvěma vstupními údaji pro výpočet starobního důchodu jsou získaná doba pojištění v celých ukončených letech a osobní vyměřovací základ, tedy průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu se započítávají všechna odpracovaná období, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, a náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění patří např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu.

• Žádný měsíc se nepočítá jako dva měsíce
• Práce přesčas zvyšuje roční vyměřovací základy
• Hodnotí se hrubá mzda
• Hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2023

Zdroj: Pixabay

Žádný měsíc se nepočítá jako dva měsíce

Při výpočtu starobního důchodu se získaná doba pojištění hodnotí v celých ukončených letech. To znamená, že např. 45 let a 312 dní se započítává jako 45 let. Při hodnocení doby pojištění navíc platí, že žádné období nemůže být hodnoceno dvakrát, nemůže se tedy stát, že by se odpracovaný měsíc hodnotil v nějakých případech jako dva měsíce.

Tip: Spočítejte si v naší kalkulačce, jak aktuálně vychází důchod vám

Praktický příklad

Pan Radim pracoval po celý rok 2023 na zkrácený úvazek, zatímco pan Michal pracoval po celý rok 2023 na plný úvazek a každý měsíc odpracoval hodně hodin přesčas. Přestože pan Michal odpracoval cca dvojnásobně více hodin než pan Radim, do doby pojištění si oba pánové zapsali 365 dní. Dobu pojištění za rok 2023 mají oba stejně vysokou.

Čtěte také: Budoucí důchodci půjdou do penze později a s nižší nasbíranou dobou pojištění

Práce přesčas zvyšuje roční vyměřovací základy

Při práci přesčas je hrubá měsíční mzda vyšší, než když není odpracovaná žádná hodina přesčas. Rozdíl je přitom díky příplatkům za práci přesčas vyšší, než by se na první pohled mohlo zdát. Příslušné roční vyměřovací základy mají občané, kteří odpracují v daných letech hodně hodin přesčas, vyšší než kolegové, kteří vůbec přesčas nepracovali. Z odpracované doby přesčas se odvádí sociální pojištění, a proto přesčasové hodiny zvyšují důchodové příjmy. Z důvodu práce přesčas je následně starobní důchod vyšší. Přesčasová práce má tedy pozitivní vliv na výši státního důchodu.

Hodnotí se hrubá mzda

Pro důchodové účely jsou rozhodující příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, tedy hrubé mzdy. Zaměstnanci odvádí na sociální pojištění 6,5 % z hrubé mzdy a zaměstnavatelé platí za zaměstnance na sociální pojištění 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Výši státního důchodu neovlivňují mzdové náklady zaměstnavatele ani čistá mzda, kterou dostávají zaměstnanci od svého zaměstnavatele na účet. Výši důchodu ovlivňuje pouze hrubá mzda.

Čtěte také: Práce přesčas? Víme, na co si zaměstnavatelé musí dát pozor

Praktický příklad

Paní Alena má kvůli přesčasům měsíční hrubou mzdu vyšší o 4000 Kč než kolegyně Marta. Vyměřovací základ za rok 2023 bude mít paní Alena vyšší o 48 000 Kč než paní Marta, protože odvedla v roce 2023 vyšší částku na sociální pojištění.

Hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2023

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2023. Hodnotí se tedy dlouhé pojistné období a několik příjmově lepších nebo několik příjmově horších let ovlivní konečnou částku starobního důchodu méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Přesčasy v předdůchodovém věku za účelem zvýšení státního důchodu mají zpravidla mnohem menší vliv, než žadatelé o starobní důchod očekávají.