O kolik bylo zvýšeno odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání od 1. ledna 2024?

Tělesné a duševní strádání při škodní události, která se stala při plnění pracovních úkolů a měla dopady na zdraví zaměstnance, jakož i strádání v době léčení, se odškodňuje jednorázovou náhradou za protrpěnou bolest. Jde o tzv. bolestné. 

Trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností, jako je třeba možnost rekreačního sportování, se odškodňují (rovněž) jednorázovou náhradou za ztížení společenského uplatnění. Při určování výše odškodnění se přihlíží k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho dalšímu uplatnění v životě. 

• Výpočet náhrady za ztížení společenského uplatnění
• Zdravotní komplikace a vyšší odškodnění
• Rozhodování soudu o vyšším odškodnění
• Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
• Valorizace rent se odvozuje od růstu důchodů

Zdroj: Depositphotos

Sazba podle právního předpisu a lékařského posudku krát hodnota bodu rovná se výše odškodnění

Jednorázová náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se vypočítá tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění stanovené nařízením vlády se násobí hodnotou bodu. Hodnota bodu se zvyšuje od 1. 1. 2024 z dosavadních 393,06 Kč na 424,27 Kč, pokud se provádí lékařské hodnocení bolesti a následků pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v roce 2024. 

Lékař vychází ze sazeb stanovených vládou v seznamech, které jsou přílohou právního předpisu

Výši bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění určuje lékař v posudku, který vypracovává. Vychází přitom z bodového ohodnocení jednotlivých pracovních úrazů, nebo nemocí z povolání. Jejich seznam je obsažen v přílohách nařízení vlády. Lékař přitom může zohlednit v jednotlivých případech jejich specifické okolnosti, a bodové hodnocení tak navýšit s ohledem na zdravotní komplikace a náročný způsob léčby oproti bodovému ohodnocení podle příloh nařízení vlády.

Tip: Kdy nevzniká nárok na odškodnění za pracovní úraz?

Při komplikacích při léčbě je možné zvýšení odškodnění

Přímo podle pravidel vládního nařízení se ohodnocení bolesti nad rámec sazeb v přílohách zvýší, jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo třeba i k infekci rány, trombóze, embolii, proleženinám, a to při lehkých komplikacích o 10 %, při středně těžkých o 30 % a při celkově těžkých o 50 % bodového ohodnocení.

Dále je možno přihlédnout k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí např. dlouhodobá umělá plicní ventilace, opakované převazy rozsáhlých popálenin, a tak zvýšit bodové ohodnocení až o 50 % oproti sazbám v příloze. 

O dalším zvýšení může rozhodnout soud, když se na něj poškozený zaměstnanec obrátí

Soud může výši odškodnění stanovenou lékařem podle pravidel nařízení vlády ještě dále zvýšit. Ovšem pak už nevychází z pravidel nařízení vlády ani pro prvotní hodnocení bolesti, ani pro navýšení z důvodů komplikované léčby, ale porovnává konkrétní případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání s jinými případy.

O dalším zvýšení odškodnění má soud rozhodnout, jak předpokládá zákoník práce, pokud je prokázáno nad rámec skutečností významných pro vlastní bodové ohodnocení bolesti lékařem podle právního předpisu, že při porovnání s jinými obdobnými případy úrazů a nemocí téhož typu je důvodné vyšší odškodnění s ohledem na specifika případu a léčby zaměstnance.

Náhrady za ztrátu na výdělku dorovnávají příjem na původní úroveň

Zaměstnanec, který marodí v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a je proto uznán práce neschopným, má nárok na dorovnání náhrady mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, kterou mu vyplácí zaměstnavatel, jakož i výše nemocenských dávek, poskytovaných státem, byť prostřednictvím zaměstnavatele, který výplatu zařizuje, a to na úroveň průměrného výdělku. Jde o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Ta se liší od náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity. Jde o tzv. úrazovou rentu.

Tip: Zaměstnance chrání před výpovědí vedle pracovní neschopnosti také karanténa, i když ne vždy

Někdy výše renty stagnuje, někdy se navyšuje, záleží na novém výdělku a na výši invalidního důchodu

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (čili úrazová renta) náleží zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (tzv. rozhodným výdělkem) a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Při výpočtu renty se porovnává původní (průměrný) výdělek před vznikem škody na zdraví poškozeného pracovníka (který byl případně již valorizován) a současný aktuální příjem, a to včetně jeho případného invalidního důchodu (přiznaný invalidní důchod proto náhradu snižuje). Renta totiž představuje rozdíl mezi součtem aktuálního příjmu a případného invalidního důchodu a původního výdělku. 

Úrazové renty tak dorovnávají invalidní důchod nebo příjem v novém hůře placeném zaměstnání nebo jejich součet na úroveň původního výdělku. Ale tento původní výdělek je formálně valorizován, a tak případně dochází ke zvýšení renty, pokud zaměstnancův příjem stagnuje nebo není zvýšení kryto valorizací invalidního důchodu. Pokud se i nový výdělek či invalidní důchod zvyšuje, renta se nemusí zvýšit.

Valorizace rent se odvozuje od růstu důchodů

Míra valorizace tzv. úrazových rent a pozůstalostních rent (náhrad nákladů na výživu pozůstalých) se odvíjí od míry valorizace důchodů. Při valorizaci od ledna 2024 jde o zvýšení základní výměry důchodu o 360 Kč. Procentní výměra důchodu se nezvyšuje. I u rent, resp. rozhodného výdělku (tj. výdělku zaměstnance před vznikem škody, případně již dříve valorizovaného) pro jejich výpočet proto dojde ke zvýšení jen o 360 Kč.

Tato řádná valorizace k 1. lednu 2024 je nízká, protože již došlo k mimořádné valorizaci rent v průběhu roku 2023, a to od 1. července. A především pak proto, že bylo loni rozhodnuto o zpomalení valorizace důchodů, resp. o jejich nižším navyšování.

Čtěte také:

Jak probíhá kontrola na nemocenské

Důležité změny pro zaměstnance i zaměstnavatele od roku 2024

Kdy je možné vykonávat práci v pracovní neschopnosti a kdy je to na výpověď