Rozvržení pracovní doby vymezuje zaměstnavatel. Délka jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin, výjimkou jsou zdravotníci, kteří za určitých podmínek mohou pracovat až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích.
Během pracovní doby je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách souvislé práce přestávku na odpočinek a jídlo v délce nejméně 30 minut. Zaměstnavatel může 30minutovou přestávku rozdělit, pokud tak učiní, musí jedna její část trvat alespoň 15 minut.
Výjimkou jsou mladiství zaměstnanci (mladší 18 let), těm je zaměstnavatel povinen poskytnout přestávku nejdéle po 4,5 hodinách souvislé práce.
Přestávky se nemohou poskytovat na začátku a na konci pracovní doby. Trvání přestávek se také nezapočítává do odpracované doby – nenáleží za ně odměna.
- Kdy se pauza na jídlo a oddech započítává také do pracovní doby?
- Může během přestávky zaměstnanec opustit pracoviště?
Kdy se pauza na jídlo a oddech započítává také do odpracované doby?
Jde-li o práci, která nemůže být přerušena, musí i tak zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci přiměřenou dobu na jídlo a oddech. Tato doba se však započítá zaměstnanci do odpracované doby – tedy tato doba je proplacená.
Specifická úprava přestávek je určena zaměstnankyním, které kojí. Takovým zaměstnankyním, které kojí dítě do 1 roku věku, je zaměstnavatel povinen poskytnout 2 tzv. zvláštní přestávky na kojení v délce 30 minut za každé dítě.
Má-li zaměstnankyně zkrácený úvazek alespoň v délce poloviny týdenní pracovní doby (20 hod.), má nárok na 1 půlhodinovou přestávku do 1 roku věku dítěte.
Po jednom roku věku dítěte je zaměstnavatel po dobu dalších 3 měsíců povinen poskytnout zaměstnankyni jednu půlhodinovou přestávku za směnu. Přestávky na kojení se rovněž započítávají do pracovní doby.
Tzv. bezpečnostní přestávky se započítávají do pracovní doby. Pokud připadne bezpečnostní přestávka na dobu přestávky, která je určena pro jídlo a oddech, započítá se tato přestávka do pracovní doby.
Bezpečnostní přestávky upravuje zákon č. 309/2006 Sb., kterým se stanovují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích.
Bezpečnostní přestávky náleží převážně zaměstnancům vykonávajícím monotónní opakovanou činnost, která jednostranně zatěžuje organismus. Jestliže tyto činnosti nelze vyloučit, je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci bezpečnostní přestávky. Tyto přestávky se ve většině případů poskytují v rozmezí 5–10 minut po každých dvou hodinách práce.
Tip: Roční zúčtování daní zaměstnanců za rok 2023
Může během přestávky zaměstnanec opustit pracoviště?
Neplacené přestávky na oddech a jídlo si může zaměstnanec trávit podle svých představ, prakticky jde o jeho osobní volno, do kterého by neměl zaměstnavatel nijak zasahovat.
Otázku, zda může zaměstnanec opustit pracoviště během neplacené přestávky, však zákoník práce nijak neupravuje. Vychází se z toho, že jde o osobní volno zaměstnance, které tráví podle svého uvážení.
Zaměstnavatel tak nemůže zaměstnanci bránit v tom, aby opustil místo pracoviště během neplacené přestávky. Zaměstnavatel by se mohl ohrazovat tím, že mu v tom brání technologické a bezpečnostní důvody, avšak i toto zdůvodnění by nejspíše u soudního řízení neobstálo.
Také Ústavní soud v rozhodování v této záležitosti stojí na straně zaměstnanců. Ve svém stanovisku uvádí, že „poskytování takové přestávky, která se do pracovní doby nezapočítává, je povinností zaměstnavatele, který musí být v této souvislosti srozuměn s tím, že zaměstnanec čerpající takovou přestávku nejen že nepracuje, ale není ani povinen trávit dobu přestávky na místě výkonu své práce."
Ani to, že je na pracovišti k dispozici občerstvení, by nemělo bránit zaměstnancům opustit v době přestávky určené k jídlu a oddechu pracoviště. Pokud stravování zaměstnavatel neumožňuje, nepřipadá v úvahu, aby bránil zaměstnanci odejít z pracoviště. Je totiž povinností zaměstnavatele zajistit zaměstnancům stravování podle § 236 zákoníku práce.
Avšak zaměstnanec musí mít na paměti, že má pouze 30 minut přestávky, během které je často obtížné zvládnout například oběd v restauračním zařízení. Může se však se zaměstnavatelem dohodnout na delší přestávce tak, že si například delší pauzu napracuje.
Čtěte také:
Kdy máte nárok na náhradní volno
O kolik se dlužníkům zvýšily srážky ze mzdy? Porovnání s rokem 2023 v příkladech