Zamítnutou žádost o práci na dálku musí zaměstnavatel u některých skupin zaměstnanců zdůvodnit

Na základě vzestupného trendu práce na dálku se novelizoval již v minulém roce zákoník práce, který této formě práce stanovil jasná pravidla.

O práci na dálku může v podstatě požádat kterýkoliv zaměstnanec. Ovšem jen některým skupinám zaměstnanců je nutné případné odmítnutí písemně odůvodnit ze strany zaměstnavatele.

Zdroj: Depositphotos

Zaměstnavatel může zamítnutí žádosti odůvodnit kterýmkoliv důvodem

Zákoník práce neupravuje podmínky písemného odmítnutí. Důvodem pro odmítnutí tedy nemusejí být například vážné provozní důvody zaměstnavatele, jako je tomu při žádosti o zkrácení nebo jinou úpravu pracovní doby.

Je tedy v podstatě možné využít jakéhokoliv smysluplného důvodu pro zamítnutí žádosti. Jde-li například o prodavače nebo jinou činnost, kterou nelze vykonávat z domu, mohl by jako důvod zaměstnavatel uvést to, že povaha práce neumožňuje její výkon na dálku. 

Práce na dálku tak není pro tyto zaměstnance nároková, mají však nárok o ni požádat a dostat důvod odmítnutí v případě záporného vyřízení žádosti.

U ostatních zaměstnanců, kteří se v těchto kategoriích vymezených zákoníkem práce nevyskytují, nemusí zaměstnavatel zamítnutí nijak odůvodňovat. Tedy nemusí ani písemně vyslovovat nesouhlas.

Dohoda o výkonu práce na dálku musí být písemná

Jestliže zaměstnavatel na práci na dálku přistoupí, musí se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu. Dohoda může být na dobu určitou i neurčitou. Jestliže je sjednána na dobu neurčitou, může být vypovězena i bez udání důvodu. Dohoda končí po uplynutí patnáctidenní výpovědní lhůty. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy výpověď dostala druhá strana.

V dohodě se však mohou obě strany dohodnout, že práce na dálku je nezrušitelná.

Může práci na dálku zaměstnavatel nařídit?

V běžných situacích zaměstnavatel nařídit výkon práce na dálku nemůže. Povinnost nařídit práci na dálku má zaměstnavatel pouze tehdy, pokud mu to nařídí vláda za nouzového stavu (např. v minulosti pandemie covidu-19), má to však své podmínky.

Nařídit práci na dálku může zaměstnavatel jen u takových činností, u nichž to povaha práce umožňuje. Zaměstnanec také musí mít místo, které k výkonu práce bude způsobilé. Zaměstnanec má taky právo sdělit, že žádné takové místo vhodné pro práci na dálku nemá.

Tip: Může zaměstnanec během přestávky na jídlo opustit pracoviště?

Náhrady nákladů vzniklé v souvislosti s prací na dálku

Poskytování náhrad za práci na dálku povinné není. Ovšem pokud se na poskytování náhrad zaměstnavatel se zaměstnancem domluví, mohou pro stanovení náhrad využít dva způsoby.

První způsob je takový, že zaměstnanec je povinen vzniklé výdaje zaměstnavateli prokázat – což je mnohdy v praxi složité. Z toho důvodu je druhou možností nahrazovat výdaje paušální částkou za každou započatou hodinu práce.

Výši paušální částky stanovuje MPSV samostatnou vyhláškou.

Paušální částku musí zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit nejpozději do konce měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém zaměstnanci vznikl nárok na paušální částku.

Zaměstnancům, kteří nepracují ve veřejném sektoru – tedy těm, co nepobírají za práci plat, ale mzdu, může zaměstnavatel paušální náhradu zvýšit.

Náhrady mohou být určené také pro osoby pracující na základě DPP a DPČ. Záleží na tom, zda se s těmito pracovníky zaměstnavatel na poskytování náhrad domluví.

Výše paušální částky pro rok 2024

Pro rok 2024 je paušální částka stanovena na 4,45 Kč. Paušální částka se zaokrouhluje vždy na desetihaléře směrem nahoru. Po zaokrouhlení je to tedy 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce.

Čtěte také:

Minimální mzda skokově vzroste a zaručená se zruší. Jak se ještě změní odměňování podle zákoníku práce?

Prvním „dohodářům“ už vznikl nárok na placenou dovolenou. Kolik volna si užijí?