Členské země si v mezinárodním porovnání stojí velmi dobře. V první desítce je hned polovina zemí EU (Švédsko, Dánsko, Finsko, Německo a Nizozemí). Spojené státy Americké se po několika letech propadly na druhé místo. Důvodem je oslabování finančních trhů a makroekonomické stability. Z členských zemí EU si nejvíce oproti minulému hodnocení polepšilo Polsko (o 7 míst) a Kypr (o 6 míst). Nejvíce si pohoršily Pobaltské země (Lotyšsko o 14 míst, Litva o 9 míst, Estonsko o 3 místa). Právě v současné globální hospodářské krizi je více než kdy jindy důležité podporovat hospodářský růst a rozvoj. Prosperovat v budoucnosti budou inovativní země s vysokou produktivitou práce a s vysokou podporou podnikatelského prostředí.

Jak si stojí světové velmoci?

Čína si oproti loňskému hodnocení polepšila o jedno místo. Zlepšily se však další velké ekonomiky – Brazílie či Indie. Naproti tomu Rusko si pohoršilo o 12 míst. V Asii tak hrají v letošním hodnocení prim ekonomiky Japonska, Hongkongu, Koreje a Taiwanu. V Jižní Americe má nejlepší hodnocení tradičně Chile, následuje Kostarika a Brazílie. V horní polovině žebříčku je i řada malých bohatých arabských zemí (Katar, Spojené Arabské Emiráty, Saudská Arábie, Bahrajn nebo Kuvajt). Jiné srovnání nabízí článek Které země jsou nejvíc konkurenceschopné?

Kritéria hodnocení

Cílem studie je zachycení celé škály faktorů, které ovlivňují podnikatelské prostředí v jednotlivých zemích světa. Výsledný index GCI je založen na 12 pilířích konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik.

• 1) Instituce

  Pod pojmem instituce je zahrnuto hodnocení veškerého institucionálního prostředí. Jedná se především o právní a správní rámec vytvářený vládou. Kvalita institucí má silný vliv na konkurenceschopnost a růst, ovlivňuje investice. Přílišná byrokracie, korupce, nadměrná regulace, nepoctivost při veřejných zakázkách, nedostatek transparentnosti a důvěryhodnosti či politická závislost soudnictví zhoršují hodnocení v této kategorii.

• 2) Infrastruktura

  Hodnotí se kvalita a rozsáhlost veškeré infrastruktury, tj. nejenom kvalita silniční, železniční, letecké a lodní dopravy, ale také na telekomunikační síti či elektrické síti.

• 3) Makroekonomická stabilita

  Stabilita makroekonomického prostředí je pro podnikání velmi důležitá (přečtěte si článek Kde se nejsnáze podniká?). Veškeré vlády světa mohou poskytovat služby efektivněji, pokud jsou státní finance „zdravé“. Vysoké fiskální deficity či inflace podnikání neprospívá.

• 4) Zdravotnictví

  Investice do zdravotnictví jednoznačně podporují ekonomický růst. Zdravotní prevence snižuje nemocnost a zdravotní vzdělání zvyšuje kvalitu života.

• 5) Vysokoškolské vzdělávání a odborná příprava

  Pro přesunutí domácí ekonomiky z jednoduchého výrobního procesu na technologicky náročné výrobní procesy, jsou zapotřebí především kvalitní pracovníci. Úroveň vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy je tak pro budoucnost země velmi důležitá.

• 6) Efektivita vnitřního trhu

  Obchodu prospívá trh bez vnitřních a vnějších bariér, bez přílišné regulace či intervencí.

• 7) Efektivita trhu práce

  Ekonomický růst podporuje efektivní a flexibilní trh práce, s rovnými podmínkami pro muže a ženy.

• 8) Složitost finančních trhů

  Pro správné fungování ekonomiky je důležité, aby bankovní sektor byl důvěryhodný a transparentní. Finanční trhy rovněž potřebují vhodnou regulaci na ochranu investorů.

• 9) Technologická připravenost

  Pro zvyšování produktivity práce je nutné, co nejrychleji využívat nové technologie ve výrobním procesu. Významnou roli hrají především informační a komunikační technologie.

• 10) Velikost trhu

  Nerozhoduje pouze velikost domácího trhu, ale i otevřenost domácí ekonomiky mezinárodnímu obchodu (vývoz nahrazuje domácí poptávku).

• 11) Sofistikovanost podnikání

  Obchodní sofistikovanost přispívá k vyšší efektivitě při výrobě zboží a poskytování služeb (k tomu slouží i on-line řešení, přečtěte si rozhovor Vaner: Firmy mohou snížit cenu až o 30 procent).

• 12) Inovace

  V dlouhodobém časovém horizontu může být životní úroveň občanů zvýšená pouze inovací.

Celkem je tedy hodnoceno více než 110 dílčích ukazatelů. Každý ukazatel má jinou váhu, nejvyšší váha je připisována inovacím. Přestože jsou jednotlivé ukazatele hodnoceny odděleně, navzájem se úzce propojují a posilují (např. pro inovace není možný svět bez institucí, které zaručí duševní vlastnictví nebo bez dostatečně vyškolených pracovníků…).

Česko = 31. místo

Česku patří v letošní zprávě celkové 31. místo na světě, což je o dvě místa lepší hodnocení než v minulém roce. U každé země je uvedena i tabulka shrnující nejproblematičtější faktory k podnikání. Tato tabulka je čerpána z výkonného Světového ekonomického fóra v letošním roce. U Česka jsou nejproblematičtějšími faktory: neefektivní státní byrokracie, přístup k financování a korupce. Hodnocení Česka v jednotlivých kategoriích: instituce 62. místo, infrastruktura 48. místo, makroekonomická stabilita 43. místo, zdravotnictví 33. místo, vzdělávaní 24. místo, efektivita vnitřního trhu 27. místo, trh práce 20. místo, finanční trh 42. místo, technologická připravenost 30. místo, velikost trhu 40. místo, sofistikovanost podnikání 25. místo a inovace 25. místo.

Tabulka: Nejvýkonnější ekonomiky světa (Global Competitiveness Index 2009-2010)

Pramen: The Global Competitiveness Report 2009-2010 - World Economic Forum