Dočkáme se důchodové reformy?

01.06.2010 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Výsledky voleb dávají šanci na rychlé uskutečnění tolik potřebné důchodové reformy. Státní důchody klesají a klesat budou ve všech vyspělých zemích.

Důchodová reforma bude znamenat posílení vlastní odpovědnosti za penzi každého občana. Čím dřív budou stanovena pravidla, tím lépe.

Česko patří mezi země s průběžným systémem financování penzí a ten je vzhledem k demografickým změnám finančně neudržitelný (zvyšuje se počet penzistů, zvyšuje se střední délka života a doba pobírání penze a klesá počet občanů v produktivním věku). Finanční nároky na zabezpečení penzí se neustále zvyšují. Důchodová reforma by se v Česku  měla provést velmi rychle. Pouhé parametrické změny důchodového zákona (např. zvýšení důchodové věku, zvýšení počtu let pojištění…) nestačí.


Jak klesá státní penze?


Státní penze klesá ve všech vyspělých zemích světa. V mnoha zemích to však neznamená, že klesá životní úroveň penzistů. Velmi dobře fungují důchodové systémy např. v Nizozemí či Švédsku. V obou zemích jsou do soukromých penzijních plánů zapojeni téměř všichni občané (i jejich zaměstnavatelé), na penzi si občané dobrovolně spoří již po třicátém roku věku, závislost občanů na státní penzi je nižší než v ostatních západoevropských zemích.  Jak klesá státní penze v Česku? Ještě v roce 1998 činil průměrný důchod (5 367 Kč) přes 58 % průměrné čisté mzdy v daném roce. O deset let později, v roce 2008, činil již průměrný státní důchodu (9 347 Kč) jen 52 % průměrné čisté mzdy v daném roce.

Za deset let se tak průměrný důchod v Česku snížil o šest procent v porovnání s průměrnou čistou mzdou. Během této doby se navíc zvýšil důchodový věk. Státní penze však neklesá jenom v Česku. Např. v Německu klesl za posledních deset let státní důchod o 3 % (v roce 2000 činil průměrný státní důchod 53 % z průměrné čisté mzdy, v roce 2009 činil průměrný státní důchod 50 % z průměrné čisté mzdy).


Proč tří-pilířový systém?


Ve většině vyspělých evropských zemí světa (např. Švýcarsko, Nizozemí, Švédsko, Finsko, Francie…) je určitým způsobem zaveden tří-pilířový penzijní systém. V tomto systému se výsledná penze občana skládá ze tří příjmů.


  • První příjmem občana v penzi je státní penze. Občané nadále odvádí ze své hrubé mzdy (nebo zisku u OSVČ) důchodového pojištění. Odvody na důchodové pojištění jsou však při tří-pilířovém systému nižší než u průběžného důchodového systému. Částečné zachování státní penze je pro občany jistotou, že v důchodovém věku nezůstanou úplně bez prostředků. Hodnota vlastních úspor či investic v čase značně kolísá a vždy existuje riziko znehodnocení úspor či investic. U prvního pilíře je většinou (díky redukci vyměřovacího základu pro výpočet státní penze) zachován princip příjmové solidarity.
  • Druhým příjmem občana v penzi je důchod od vybraného penzijního fondu. Občané v produktivním věku odvádí určitou procentní část do vybraného penzijního fondu, který jejich vložené prostředky zhodnocuje. Důchod od penzijního fondu je závislý na výši úložek, je dodržen princip zásluhovosti. Čím více vkládám, tím více dostanu. V některých zemích jsou do druhého pilíře zapojeni povinně i zaměstnavatelé (např. Nizozemí či Švédsko). Příspěvky zaměstnavatelů na penzijní účet zaměstnance mohou činit např. stejnou výši, jakou si spoří zaměstnanec sám.
  • Třetím příjmem občana v penzi jsou jeho vlastní úspory. Jednotlivé země různým způsobem podporují další dobrovolné spoření občanů (např. daňovými úlevami či státním příspěvkem). V Česku je možné čerpat státní příspěvek u penzijního připojištění či lze snížit daňový základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob o zaplacené příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění (při splnění zákonných podmínek).


Důležitá je široká politická shoda


Možností, jakým způsobem nastavit tří-pilířový systém, je v Česku několik. Při důchodové reformě dojde k celé řadě změn. Bude se muset mimo jiné odpovědět na tyto otázky:


  • Jak se bude státní penze z prvního pilíře vypočítávat? (bude zachována redukce nebo bude zaveden rovný státní důchod…)
  • Jak se změní podmínky pro výplatu státní penze? (tj. jaký bude důchodový věk, kolik bude zapotřebí získat let pojištění pro přiznání státního důchodu…)
  • Kolik procent ze své hrubé mzdy budou občané odvádět na povinném důchodovém pojištění?
  • Jaké finanční prostředky budou občané odvádět do vybraného penzijního fondu? (budou stanoveny nějaké minimální částky, jak se bude moci mezi fondy přestupovat…)
  • Budou na účet penzijních fondů povinně přispívat i zaměstnavatelé?
  • Jaké produkty na dobrovolné spoření bude stát nadále podporovat (slevou či státním příspěvkem)? 
  • Jak to bude s předčasným důchodem?  

Všechny změny v důchodové reformě nelze provést z roku na rok. Bude muset docházet k postupnému zavádění změn, stejně jako nyní dochází k postupnému zvyšování důchodového věku. Aby se např. dnešní čtyřicátníci na penzi dobře připravili, tak je nutné, aby se během doby než odejdou do důchodu, neměnili několikrát „pravidla hry“. Široká politická shoda je proto u důchodové reformy velmi důležitá. Nově nastavenému důchodovému systému by rozhodně neprospělo, kdyby se během několika měsíců několikrát změnily důležité parametry (např. jako nyní u mateřské).

 

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY