Češi jsou stále bohatší

...formě různých druhů úspor v úhrnné výši 1354 mld. korun. Nejvíce prostředků mají domácnosti uloženo v netermínovaných vkladech. Tyto peníze tak předčily dominantní vklady termínované.

Vklady u bank dolů, alternativní spoření vzhůru
Vkladní knížky a bankovní vklady přestaly být synonymem úspor českých domácností. "Dramatický pokles termínovaných vkladů u komerčních bank byl zaznamenán zejména od poloviny roku 2001 do září 2004," píše se v analýze ČSÚ. V tomto krátkém období snížili lidé objem peněz na termínovaných a spořících účtech o 175 mld. korun, což je více než 37 %. Současně více než zdvojnásobili své úložky ve stavebním spoření a investice v domácích i zahraničních podílových fondech. Úhrnné prostředky na účtech penzijního připojištění zvýšili o více než polovinu a své podíly na technických rezervách životního pojištění zhruba o třetinu.

Klesající výnosové úroky se podepsaly také na tom, že domácnosti si nechávají více hotových peněz na běžných účtech. Jejich "prachmizerné" úročení není o nic horší, než úroky na vkladech s výpovědní lhůtou. To vkladatelům dovoluje nechat více peněz "připravených" k okamžitému použití. Objem takto uložených peněz byl v polovině loňského roku přibližně 304 miliard. Citovaná analýza také zmiňuje tzv. tezaurované peníze. To jsou peníze lidově řečeno "schované pod polštářem". Podle hrubých odhadů máme doma na hotovosti více než 40 miliard.

Tyto pohyby úspor nás všech nás přibližují západnímu myšlení hospodaření s penězi. Více peněz na stavebním spoření, eventuelní další přebytky investované do likvidních forem kolektivního investování, především do fondů, ale i dalších typů alternativních investic.

Kdo za to může?
Našinec, nic nedbaje teorie hovořící o reálné a nominální úrokové míře, je nadšen vysokým úročením termínovaného vkladu. Když se vložených 100 000 korun měsíčně rozrůstá o tisícovku, je to mnohem příjemnější, než když konto "ztloustne" (díky nižším úrokům) jen o korun dvacet. Co pak našinec udělá? Pro jistotu peníze vybere (a následně schová pod polštář, nebo utratí). Tak trošičku si nevšiml, že vysoké úroky z vkladů požírá všudypřítomná inflace. Vysoké úroky z peněz vložených při vysoké inflaci jsou jí téměř zlikvidovány. Jenže ... ono toto opravdu zajímá jen málokoho. Důkaz hledejme opět u statistiků: "V období 1993-2004 vydělaly českým střadatelům jejich úspory pouze v roce 1999 a také v letech 2002 a 2003, kdy díky velmi nízké inflaci se reálné úročení vkladů obyvatelstva dostalo na 0,3 %, resp. 1,4 % p.a. V ostatních letech lidé na svých úložkách u bank ztráceli."

Životko a penzijko do boje!
Pokud jde o úspory na účtech životních pojistek a penzijního připojištění, tak ty stouply od prosince 2001 do června 2004 (včetně státních příspěvků) o 58,5  % na 98,1 mld. korun. V sektoru penzijních fondů je však peněz méně, protože kromě jejich přílivu od klientů dochází i k jejich odlivu ve formě penzí a jednorázových vyrovnání. V roce 2003 vyplatily penzijní fondy na dávkách 7,4 mld. korun. Průměrná měsíční výše příspěvků účastníků je stále relativně nízká: v roce 2003 činila 384 korun, v roce 2001 pak 340 korun. Vkladatelům částečně pomáhá i stát, snažící se pomalu rozhýbat penzijní reformu, která bude zcela jistě jednou nohou stát právě na systému penzijního připojištění. V roce 2003 získali  klienti penzijních fondů v podobě daňových  odpočtů 1,7 mld. korun, když v roce 2002 činila tato částka 1,4 mld. korun a v roce 2001 pak 1,1 mld. korun.

Na životním pojištění mají domácnosti uspořeno zhruba 132 miliard, což je téměř 10 % veškerých úspor. I přes růst za sledované období (od roku 2001 do poloviny 2004 to je 35 %) zůstává přijaté pojistné na celkovém HDP pouze 1,6 %, což je výrazně méně než v zemích EU.

Od kupónů k podílovým fondům
Pamatujete na kupónovou privatizaci? A pamatujete na fondy, které vznikaly jako houby po dešti? A pamatujete na miliardy a desítky miliard, které mizely neznámo kam? Tak ta doba je dávno pryč. Kolektivní investování, tak oblíbené v anglosaských krajích, získává i u nás své pevné místo. V úhrnu činí majetek v domácích a zahraničních podílových fondech spolu se zbytkem majetku v investičních fondech 163,3 mld. korun. Toto je ale číslo za fyzické i právnické osoby. Pokud budeme sledovat jen domácnosti, pak majetek domácností uložený v podílových fondech je další desetinnou celkových úspor, řečí čísel to je okolo 139 miliard korun.

Závěr
Jako závěr uvádíme přehlednou tabulku, která ukazuje strukturu úspor domácností v České republice v polovině minulého roku:

Zdroj: Analýza Českého statistického úřadu