Řešení vysoké nezaměstnanosti - ke konci ledna 2000počet registrovaných nezaměstnaných dosáhl 508 tisíc a míra nezaměstnanosti se vyšplhala na 9,8 % - nebude záležitostí jednoduchou. Jak ukazují údaje z řady západoevropských zemí, např. z Francie, Finska, Itálie, Německa, Španělska, nepodařilo se od roku 1992 srazit míru ne
zaměstnanosti pod 8 %, ačkoli na řešení nezaměstnanosti se soustřeďovala mimořádná pozornost.V některých zemích, zejména v Nizozemsku a v USA, je v posledních několika letech míra nezaměstnanosti nízká a odpovídá teoretickým představám ekonomů o správném vztahu nabídky a poptávky na trhu páce. Hlavním důvodem je spolu s pozitivním ekonomickým vývojem výrazné zaměření řady ekonomických subjektů na zaměstnanosti s kratší pracovní dobou a ovšem i tomu úměrnou nižší pracovní odměnou.
Podle mezinárodně užívané definice zaměstnanosti statistika totiž do zaměstnaných zahrnuje všechny, jejichž pracovní aktivita měla v době šetření nejen trvalý, ale i dočasný, sezónní či dokonce příležitostný charakter. A právě v uvedených dvou zemích se vyvinuly způsoby zaměstnává
ní, jako např. na telefonické zavolání na určitou práci či určitou pracovní dobu nebo na poloviční pracovní úvazek apod.V ČR kratší doba zaměstnání je až na výjimky málo žádoucí a uplatňovaná. Pramení to z toho, že nižší pracovní výdělek znamená relativně nízkou životní úroveň a pokud je jediným příjmem domácnosti, tlačí ji na hranici životního minima. Zaměstnaných se zkrácenou pracovní dobou bylo v ČR ve 3. čtvrtletí 1999 asi 5 % z celkového počtu zaměstnaných. Z nich přitom bylo do tohoto zkráceného prac
ovního úvazku přinuceno jen 61 tisíc a lze o nich mluvit jako o podzaměstnaných. Ostatní zaměstnaní na zkrácenou pracovní dobu sami tuto formu vyhledávali a vyhovuje jim z různých důvodů, jako je péče o děti, zdravotní důvody, návštěva školy, další práce apod.Zdroj: HN z 6. 3. 2000