Mandatorní výdaje tvoří 17 pct HDP a 53 pct celkových výdajů

Mandatorní, nebo-li zákonem dané výdaje státu, se každým rokem zvyšují. Letos dosáhnou 333 miliard korun, což je 53 procent celkových rozpočtových výdajů a o sedm procent více než loni. Jejich podíl na HDP se letos zvýší na 17 procent. Vyplývá to z údajů o státním rozpočtu na letošní rok.

Zákon o státním rozpočtu na letošní rok včera podepsal prezident Václav Havel. Po téměř třech měsících rozpočtového provizoria tak skončí legislativní proces; zákon nabyde účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Zákon počítá s deficitem 35,2 miliardy korun. Podle něj dosáhnou rozpočtové příjmy 592,1 miliardy a výdaje 627,3 miliardy korun.

Například největší položka mandatorních výdajů, výdaje na důchody, se letos zvýší o tři procenta, ostatní sociální transfery, tedy výdaje na sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti, vzrostou dokonce o 14 procent. Deficit sociálního systému, který vyplývá z rozdílu mezi příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a sociálními transfery, tak letos přesáhne 40 miliard korun.

Ministr financí Pavel Mertlík chce proto začátkem dubna vládě předložit návrh opatření, která by vedla k omezení mandatorních výdajů. Změnám ve výdajích však musí předcházet změny příslušných zákonů. Ty je podle náměstka ministra financí pro rozpočet Eduarda Janoty třeba nejdříve prosadit a pak teprve mohou začít přípravy rozpočtu na příští rok, jehož deficit má být podle dohody s ODS maximálně 20 miliard korun, tedy o 15 miliard Kč méně než letos.

"Sociální výdaje se absolutně nesníží, ale je třeba přehodnotit například valorizační mechanismy, přejít k větší adresnosti sociálních dávek, a zúžit tak okruh jejich příjemců," zdůraznil Janota. Dále je nutné posoudit například státní příspěvek na podporu stavebního spoření.

Podíl zákonem daných výdajů na rozpočtu se zřejmě v příštím roce nijak výrazně nesníží, protože sociální pojišťovna, kam se měla část mandatorních výdajů převést, podle Janoty příští rok fungovat nezačne.

Jak dále vyplývá z údajů o státním rozpočtu na letošní rok, více jak osm procent z celkových výdajů, které činí 627,3 miliardy korun, jde na platy státních zaměstnanců. Ty letos zůstanou ve srovnání s loňským rokem, kdy vzrostly o 17 procent, zmrazeny. Platy v rozpočtové sféře tak letos reálně polesnou o míru inflace, tedy o tři až čtyři procenta.

Na neinvestiční dotace a půjčky podnikovým subjektům jde z rozpočtu 35 miliard korun, z toho devět miliard jde do zemědělství, téměř osm miliard ministerstvu dopravy a spojů, a to zejména na úhradu ztrát železniční osobní dopravy. Dalších sedm miliard korun dotací připadne ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) na útlum hornictví a na podporu podnikání a průmyslových zón. Jedna miliarda korun jde na podporu exportu.

Prorůstové výdaje se letos zvýší o 19 procent na 63 miliard Kč, což je deset procent celkových výdajů. Z toho největší podíl 16 miliard Kč připadne ministerstvu dopravy a spojů na investice do infrastruktury. Tomuto resortu však celkem vláda ve srovnání s loňským rokem nejvíce ubrala.

MPO dostalo přes dvě miliardy Kč na podporu podnikání a průmyslových zón, ministerstvu zemědělství připadne 11 miliard Kč. Na aktivní politiku zaměstnanosti vláda věnuje čtyři miliardy Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj dostalo šest miliard korun, zejména na výstavbu nájemních bytů a domů s pečovatelskou službou, na opravy a na podporu regionálního rozvoje. Na výzkum a vývoj jde letos z rozpočtu přes 11 miliard korun, což znamená meziroční nárůst o 20 procent.

Na dluhovou službu jde z rozpočtu 18 miliard korun. Tato položka se loni vyvíjela nad očekávání příznivě vzhledem k poklesu úrokových sazeb. "Rizikem by bylo, kdyby letos nastal skok v úrokových sazbách směrem nahoru," dodal Janota. Podle posledních prohlášení představitelů České národní banky se však letos sazby zřejmě nezmění.

Z celkových 592,2 miliardy korun rozpočtových příjmů činí 58,7 procenta daňové příjmy a 37,4 procenta pojistné na sociální zabezpečení. Zbytek tvoří nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace. Rozpočtové příjmy jsou podle Janoty oceněny reálně a je předčasné hodnotit, zda se skutečně naplní. Loni se však proti předpokladu vybralo méně na pojistném na sociální zabezpečení a na dani z příjmu fyzických osob.

Zdroj: ČTK