Podíl sociálních dávek v pøíjmech roste
Na základě dubnové valorizace životního minima se o několik desítek tisíc rodin rozšíří okruh rodin, které mají vzhledem ke svým příjmům nárok na dávky sociální podpory. Nejvíce se to zřejmě projeví u přídavků na dítě a u sociálního příplatku, o něco méně asi i u příspěvků na dopravu a na bydlení a pravděpodobně také u podpor nezaměstnaným. Navíc i u dávky sociální péč
e. Jejich výše je totiž odvozena od částek životního minima. Valorizace životního minima zvyšuje přitom výdaje na dávky podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí asi o 1,4 miliardy korun. "Náklady na valorizaci ve vztahu k sociální podpoře jsme odhadli asi na 0,9 miliardy. U dávek sociální péče se počítá se zvýšením výdajů přibližně o 500 miliónů," uvedla ředitelka odboru Ministerstva práce a sociálních věcí Marie Kudlová.Nejrozšířenější dávkou jsou přídavky na dítě, kterých jen v lednu tohoto roku stát poskytl více než 1,9 miliónu. Rodiny dostaly touto formou celkem ze státní pokladny přes 964 miliónů. To bylo o téměř 15 miliónů více než v prosinci 1999, kdy bylo vyplaceno "jen" 1,9 miliónu dětských přídavků. Druhou "nejdražší" formu podpory předs
tavují rodičovské příspěvky. Na téměř 270 tisících těchto sociálních dávek vyplatil stát přes 623 miliónů. Není určitě bez zajímavosti, že v lednu klesl počet těch, kteří měli nárok na sociální příplatek, a to z prosincových 476 na 391 tisíc rodin. O 50 tisíc rodin méně také dostalo příspěvek na bydlení, na kterém stát "ušetřil" proti prosincovým výdajům téměř 85 miliónů. Celkově přišla státní podpora stát v lednu o 89 miliónů levněji než v prosinci."Je třeba však vidět, že řada žadatelů se hlásí o dávky také až dodatečně," uvedla jedna z pracovnic ministerstva. Valorizací životního minima se však mění i jeho relace k minimálně mzdě. Zatímco tu vláda k 1. lednu zvýšila na 4000 korun, životní minimum pro samostatně žijícího dospělého člověka se dubnovou val
orizací zvyšuje na 3770 Kč. Většina odborníků poukazuje na to, že právě rozdíl mezi celkovou úrovní mezd a státem garantovanými sociálními dávkami je tak malý, že řadu lidí demotivuje při hledání práce. Relace současné čisté mzdy k životnímu minimu poklesne z 99,5 na 90,5 procenta. Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla však naznačil, že by mělo jít jen o přechodný několikaměsíční jev. Jeho úřad už připravuje návrh, aby vláda k 1. červenci opět zvýšila minimální mzdu, a to zřejmě na 4500 korun.Zvý
šení sociálních dávek v návaznosti na valorizaci životního minima není pro některé rodiny zcela zanedbatelné. Okolo 61 procenta zaměstnanců má totiž příjmy nižší, než činí celostátní průměr. Sociální příjmy přitom představovaly loni na podzim v průměru asi pětinu jejich celkových příjmů. Vedle důchodců, u kterých tvoří penze od státu přes 90 procent jejich příjmu (a také u nezaměstnaných), jsou na sociální příjmy nejvíce odkázáni zemědělci. V jejich případě různé dávky a podpory tvořily v průměru téměř 53 procent všech příjmů.Zdroj: HN 30.3.2000