Situace na trhu práce potvrz
uje prognózy i obavy z počátku 90. let, že transformace u nás bude stejně "bolestivá" jako v ostatních postkomunistických zemích. Relativně rozvinutá ekonomika však přispěla k tomu, že Česká republika při řešení sociálních problémů v mnoha směrech zaostala.V současné době je u nás bez práce více než půl miliónu lidí, tedy téměř každý desátý dospělý občan. Vývoj v posledních čtyřech nebo pěti měsících sice naznačuje, že po zhruba třech letech se prudký nárůst počtu nezaměstnaných zpomaluje, ale nikdo z odborníků si netroufá tvrdit, při jakém množství lidí bez práce a kdy se nepříznivý trend zastaví. První tři měsíce letošního roku vyzněly relativně příznivěji než se čekalo, přesto většina expertů odhaduje, že koncem roku bude u nás 11 procent nezaměstnanýc
h. Tedy asi každý devátý práceschopný člověk. V dalších letech se situace na trhu práce zřejmě ještě o něco zhorší.V globálním měřítku
Od nástupu sociálnědemokratické vlády v polovině roku 1998 stoupla nezaměstnanost z 6,5 na nynějších 9,7 procenta. Situace na trhu práce je oproti rokům 1991 a 1992, kdy nezaměstnanost rostla přibližně stejně prudce, o to komplikovanější, že je výrazně omezenější nabídka volných míst. Zatímco na počátku transformace nově vznikající soukromé firmy přímo "přetáhly" až třeti
nu pracovníků ze státních podniků a institucí, mnoho z nich v posledních dvou letech bojuje o samotnou existenci nebo už skončilo. Proto se nemají nadbytečné pracovní síly velkých průmyslových kolosů, které se při nedávné ekonomické recesi ocitly v kritické situaci, nyní ani kam "přelévat".Dlouhodobá nezaměstnanost se za poslední dva roky téměř zdvojnásobila. Zatímco koncem roku zůstávalo bez práce déle než šest měsíců zhruba 110 tisíc lidí, nyní se jejich počet pohybuje okolo 210 tisíc. A to ještě v předchozích třech letech "uteklo" před nezaměstnaností každý rok 30 až 40 tisíc lidí do předčasného důchodu. Obzvlášť nepříznivá situace se vyvinula především v oblastech, kde se nacházejí bývalé "opory" centrálně řízeného průmyslu. Ty se totiž na nezbytné res
trukturalizační změny připravují až nyní pod tlakem ekonomických potíží."Nejdůležitější je, aby vznikala nová místa. Děláme pro to všechno. Přispíváme prakticky na každé nově vytvořené místo, s dalšími resorty dáváme peníze na zlepšení podmínek pro podnikatelské aktivity, od kterých lze očekávat zvýšenou poptávku po pracovních silách a jednáme s řadou zahraničních investorů," zdůrazňuje ministr Špidla.
Regionální vidění
Nejvíce jsou proto nezaměstnaností postiženi obyvatelé oblastí s "monoprůmyslovou" strukturou, především tedy severní Moravy a Čech. Například na Ostravsku je z 27 tisíc nezaměstnaných bez práce více než půl roku okolo 15 tisíc lidí, z nichž 5,5 tisíce nepracuje už více než rok. Okolo čtyř tisíc jich je bez zaměstnání dokonc
e přes dva roky. Vzhledem k ekonomické situaci největších zaměstnavatelů, jakými jsou Vítkovické ocelárny, Třinecké železárny, OKD nebo Nová huť, lze očekávat, že se situace na severní Moravě ještě zhorší."V Ostravě nevznikají téměř žádná pracovní místa nebo vznikají jen sporadicky. Najít v Ostravě, ale i v celém regionu, pracovní uplatnění je měsíc od měsíce obtížnější a při ztrátě zaměstnání jsou nezaměstnaností ohroženy v podstatě všechny vzdělanostní kategorie a profese," říká ředitel ostravského úřad
u práce Zdeněk Prouza. Zákonitost trhu práce, že čím kvalitnější vzdělání, tím větší šance na dobré zaměstnání, na Ostravsku pro malý zájem podnikatelů o nové pracovníky přestává platit. Z obav před nezaměstnaností proto také vznikají ve velkých průmyslových severomoravských firmách bouře zaměstnanců, kterým hrozí, že při restrukturalizaci a nemožnosti uplatnit svoji specializovanou profesi v jiné firmě skončí "na dlažbě".Obdobné napětí se projevuje i na Mostecku, kde byly po celá desetiletí největším zaměstnavatelem doly. V současné době je v této oblasti bez práce už každý pátý občan a na jedno volné místo tam připadá 51 uchazečů. "Je tu málo podnikatelských aktivit, protože nemáme rozvinutou infrastrukturu. Při rozšiřování dolů v předchozích desetiletíc
h byly zrušeny desítky obcí a kde nejsou obce, nebydlí lidé a není ani poptávka po službách, na které by bylo možné nezaměstnané rekvalifikovat. Třeba na prodavače, kadeřníky, není tam potřeba tolik řidičů, opravářů a podobně," říká ředitelka mosteckého úřadu práce Jana Šmejcová.Očima podnikatelů
Situace na trhu práce však začíná vyhovovat podnikatelům. Ještě před třemi roky vyjadřovali znepokojení nad tím, že při tehdejší nezaměstnanosti okolo čtyř procent mají malý výběr kvalifikovaných pracovníků mezi uchazeči o práci. Dnes potvrzují, že přístup lidí k zaměstnání se výrazně mění. Například generální ředitel teplického Glaverbelu, do nedávna prezident svazu průmyslu, Štěpán Popovič k tomu řekl: "Už je vidět, že lidé si začínají zaměstnání více váži t a
nemají takové iluze o možnosti výdělků. Přestávají trvat na tom, že musí dělat to, co se vyučili nebo vystudovali a jsou ochotni vzít i jinou práci. Například jeden můj známý, který vystudoval vysokou školu, šel nakonec dělat dělnickou profesi. Jde mu to a je docela spokojený.."Úřady práce se snaží pomoci rekvalifikacemi k zaměst-
nání co největšímu počtu evidovaných uchazečů. Vzhledem k tomu, že podnikatelé nabízejí pro "půlmilionovou armádu" jen 37 tisíc volných míst, je efekt této formy aktivní politiky zaměstnanosti značně omezen. Měsíčně prochází rekvalifikačními kurzy okolo 3,5-4 tisíce lidí, z nichž jen zhruba dvě třetiny je absolvuje za státní peníze. Ostatním tuto profesní přípravu či rozšíření kvalifikace platí podniky nebo si je hradí i sami. Ř
editel úřadu práce Prouza zdůrazňuje, že možnost rekvalifikací není limitována finančními prostředky, ale zájmem zaměstnavatelů o nové pracovníky. "Při potížích, které mají ostravské firmy, nevznikají místa na které bychom mohli nezaměstnané rekvalifikovat," zdůrazňuje. Přitom profesní struktura nezaměstnaných v severomoravské metropoli je bohatá. Stále větší problémy s nalezením práce přitom mají absolventi škol, u kterých zaměstnavatelé postrádají zejména a praxi. Proto například nejpočetnější skupinu mladých uchazečů o práci na Ostravsku tvoří absolventi ekonomických oborů. A to nejen maturanti s úplným středním odborným vzděláním, ale i vysokoškoláci. Z těch mají největší problémy na trhu práce absolventi hornických a hutnických oborů, stavebnictví a elektrotechnických škol. Vedle středoškoláků-ekonomů se na úřad práce hlásí nejčastěji mladí, kteří ukončili studium gastronomie, elektrotechniky, podnikání, stavebnictví a strojírenství.Změnu v chování lidí na trhu práce potvrzuje například i obchodní ředitel společnosti Výtahy Schindler Peter Hawlan. "Lidé stále více oceňují stabilitu podniku a pečlivěji zvažují, zda se jim vyplatí dát výpověď třeba kvůli minimálnímu zvýšení platu v jiné firmě. To se projevuje nejen v regionech, ale i v Praze, kde je situa
ce na trhu práce tradičně lepší," poznamenává. Společnost Schindler, patřící do koncernu s pobočkami ve Švýcarsku, Rakousku, Francii, Itálii a Španělsku, si vzhledem ke své "zaměstnavatelské atraktivitě" může skutečně vybírat. "Pro obchodní a technické funkce hledáme především mladé lidi, které jsme schopni vlastními programy vybavit potřebnými speciálními znalostmi. Protože jsme součástí mezinárodního koncernu, je třeba, aby naši zaměstnanci byli schopni se dorozumět také anglicky. V tomto směru se situace lepší," říká Hawlan. Podle něho však přetrvává u mladých absolventů vysokých škol představa, že velice brzy po nástupu zaujmou vedoucí funkci. "K tomuto přesvědčení je zřejmě vedou i profesoři na školách. Je to ale nerealistický názor," dodává odchodní ředitel pražské firmy Výtahy Schindler.Život ve stresu
Doba, kdy nezaměstnanost řada lidí považovala za delší dovolenou, je už dobrých pět let pryč. Zatímco dnes mají obavy z nedostatku pracovních šancí už i studenti ve školách, řada nezaměstnaných ztrácí naděje. Odborníci zdůrazňují, že už po půl roce začíná mít část lidí problémy nejen s pracovními návyky, ale i vlastní psychickou rovnováhou. "Podíl lidí, kteří neměli zrovna vřelý vztah k práci, je výrazně menší než dříve. Jsou tací, kteří se staví při návštěvě zaměstnavatele k pracovní možnosti tak, že by ji rád přijal, ale něčím neodpovídá požadavkům. To však není dáno nechutí pracovat, ale známým problémem sociálních jistot, které nezaměstnanému dává stát, a úrovní nabízených výdělků," připouští ředite
l pražského úřadu práce Ivan Chomát.Atmosféra na řadě úřadů bývá jak pro nezaměstnané, tak pro samotné zprostředkovatele plná stresu. Občas přicházejí ke slovu i služby psychologa. "Takový nezaměstnaný, když tu čeká ve frontě, si přemýšlí nejen o tom, že nemá práci, ale třeba i že mu manželka není věrná, kdo mu ublížil, vypráví zážitky ze zaměstnání a podobně. Takový člověk potřebuje se vypovídat a my pak můžeme řešit jeho situaci i jinými způsoby," dodává Chomát, jehož úřad spolupracuje se Střediskem soc
iální prevence pražského magistrátu. Šmejcová k tomu poznamenala. "Bylo by dobré, aby se vědělo, že většina lidí je nešťastná, že někdo, když nemá práci se z toho i věší nebo skočí i z okna. Takový případ jsme tu měli."Zdroj: HN z 3. 4. 2000
Vedro dorazilo do českých končin. Kdo nezvládne všechny otázky našeho kvízu, ten může čekat se svým autem problémy
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
