Většina rakouských podnikatelů nepocítila sankce EU, 17 procent dokonce zaznamenalo pozitivní efekt.
Ministra financí, 31letého Karl-Heinze Grassera, si novináři rádi dobírají, že připomíná typ manažera z Wall Street. List Financial Times tohoto nejmladšího člena rakouské vlády za pravicově populistickou stranu Svobodných označil dokonce za "Haider's Prince Charming". Německý týdeník Wirtschaftswoche k tomu v posledním čísle
dodává, že jej provází úsměv a modré oči vzbuzují sympatie. Ty Grasser bude potřebovat, neboť řídí nejdůležitější resort a během příštích čtyř let chce provést sanaci státního rozpočtu a snížit deficit ze současných 2,2 procenta HDP na 1,2 procenta. Šedesátidvoumiliardová "díra má být vyspravena" snížením počtu státních zaměstnanců, redukcí nákladů pro podnikatele, zvýšením daní, letos půjde o 6,9 miliardy šilinků a příští rok o 11,2 procenta, radikální privatizací státních podniků a dalšími úspornými opatřeními. Mezi ně patří i reforma financování důchodů.Před několika dny předložila vládní komise expertů návrh na zásadní změnu penzijní soustavy, čímž zasáhla srdce celého sociálního systému a vyvolala bouřlivou odmítavou reakci opozice, odborů a občanských hnutí, které zorganizovaly minulý týden řadu akcí, včetně víkendové demonstrace ve Vídni.
Rakousko má v evropském průměru mladé důchodce, což silně zatěžuje státní finance. Komise proto jako východisko navrhla zvýšení penzijního věku z nynějších 55 let u žen a 60 let u mužů o 18 měsíců, a to v průběhu příštích dvou let. Vdovské a vdovecké důchody mají byt postupně zrušeny u osob s vlastními vyššími příjmy. Podstatnou změnou by mohlo být zvýšení počtu odpracovaných let, z nichž se důchod vypočítává, z 15
na 18 let. Není také vyloučeno, že osoby s nedostatečným počtem odpracovaných let budou ze systému vyloučeny.Členové komise sice při prezentaci mnohastránkové studie uvedli, že se jedná o návrhy. Rakouská odborová centrála ÖGB je ale považuje za důkaz asociální strategie vlády. Podobný názor zastává i většina Rakušanů. Podle posledních průzkumů se 61 procent z nich domnívá, že vládní opatření postihnou především osoby s nižšími příjmy. Pouze 16 procent respondentů má opačný názor, že finančně budou zatíže
ni lidé s vyššími příjmy.Do vycházející hvězdy rakouské politické scény Grassera jsou vkládány některými skupinami rakouských podnikatelů velké naděje kvůli plánu privatizace státních podniků. Důležití manažeři již před volbami skrytě podporovali Svobodné Jörga Haidera. Někteří tak činili veřejně, jako například šéf obchodního řetězce Billa Veit Schalle či vlivný průmyslník a poslanec Thomas Prinzhorn. Dříve zastupovali zájmy hospodářské lobby nyní s FPÖ vládnoucí lidovci, kteří se v očích hospodářské sfé
ry opotřebovali letitou spoluprací se sociálními demokraty. Díky ní se uskutečnila pouze mírná liberalizace pracovního trhu a částečná privatizace. Koncept "totální" privatizace je však podle pozorovatelů tentokrát v rukou ochránce Grassera Prinzhorna a v zájmu velkých rakouských firem. Nové trendy podporují i střední a drobní podnikatelé, ovšem na druhé straně se u nich již začaly projevovat obavy z přílivu silného zahraničního kapitálu. Rozdílnost zájmů by však mohla způsobit vnitřní konflikt příznivců Svobodných, jimž sankce Evropské unie napomohly udržet si popularitu. Ta s odklonem od předvolebních slibů a postupem reforem viditelně klesá.Zdroj: HN z 3. 4. 2000