Češi by měli začít v Rusku vyrábět

Větší výměna s východem by Česku pomohla překonat závislost na konjunktuře v EU. Nelze vyloučit, že se Rusko bude různými způsoby snažit dále omezovat své dovozy ze zahraničí. Příznivé ekonomické a do jisté míry i politické zprávy, které v poslední době přicházejí z Ruska, se zdají být dobrým důvodem k zamyšlení nad současností a perspektivou našeho obchodu s tímto partnerem. V roce 1998 došlo v našem obchodě s Ruskou federací k výraznému zlomu. F

Za celý rok 1998 se objem našeho exportu snížil v korunovém vyjádření o 13,5 procenta. Tento nepříznivý trend pokračoval i v roce 1999, kdy vývoz ČR do Ruska klesl o celých 37,2 procenta. V závěru roku se již projevovaly pozitivní tendence a první měsíce roku 2000 naznačují možnost oživení vzájemného obchodu. Český export za leden a únor meziročně vzrostl o 50 procent. Také dovoz v posledních letech klesal, ovšem mírněji - v roce 1998 o 12,3 procenta a v roce 1999 jen o 6,1 procenta.

Bilance našeho obchodu s Ruskem je, jak známo, dlouhodobě pasívní. V roce 1999 dosáhlo pasívní saldo výše 34,8 miliardy korun, připadla na ně tedy celá polovina deficitu českého zahraničního obchodu (69,9 miliardy korun). Za leden až únor letošního roku dokonce deficit s Ruskem odpovídal více než 60 procentům našeho pasíva. Ani pozice Ruska mezi našimi obchodními partnery není příliš silná. Skutečnost, že jeho role je v současnosti podstatně menší, než byl svého času význam našeho bývalého východního

Na tomto místě je zřejmě vhodné upozornit, že Česká republika je pro Rusko jako obchodní partner ještě méně významná, než je tomu naopak. Z komoditní skladby naší obchodní výměny s Ruskou federací je dlouhodobě patrno, že hlavní dováženou komoditou jsou nerostná paliva, která v loňském roce tvořila téměř 70 procent importu. Je to především ropa, ovšem plyn se drží v relativně těsném závěsu. Na druhém místě v dovozu jsou s velkým odstupem stroje a př

V loňském roce klesl vývoz prakticky ve všech skupinách, z nejvýznamnějších položek zaznamenaly největší pokles potraviny a živá zvířata. Skladba obchodu Ruska s Českou republikou dobře odráží i celkovou strukturu ruské zahraniční výměny, kde ve vývozu dominují suroviny a nejdůležitější položkou dovozu jsou strojírenské výrobky

Určujícím faktorem pro další vývoj našeho obchodu s Ruskem bude jeho ekonomická situace. Loni Rusko očekávalo pokračování ekonomického poklesu v důsledku finanční krize v roce 1998, ovšem HDP překvapivě vzrostl o 3,2 procenta, což byl nejlepší výsledek od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Za tímto růstem stojí dva hlavní faktory, a to pro Rusko příznivá cena ropy a vliv slabého rublu. Rubl v krizi roku 1998 dramaticky oslabil a pomohl tak v minulém r

Za pozitivní lze dále považovat postupný pokles inflace, růst průmyslové výroby a stabilizaci nezaměstnanosti, i když v případě právě situace na pracovním trhu je kvalita statistických dat diskutabilní. Co se týká výhledu pro rok 2000, odhady se pohybují od opatrných 1,5 procenta růstu až po optimistický pětiprocentní růst HDP.

Skeptici poukazují na

Současný ekonomický vývoj v Rusku je sice pozitivní, ovšem neřešené problémy z minulých let dále existují. Jde především o strukturální reformy, reformu daňové soustavy a výběru daní, zlepšení právního a institucionálního prostředí, boj proti korupci. I když tyto problémy trápí také českou ekonomiku, jejich rozsah v Rusku je mnohem větší a jejich dopady jsou také bolestivější.

Hospodářské oživení pouze dává novému prezidentovi možnost pokračovat v reformách (nebo spíš opravdu začít). I když hlavní překážkou pro dovozce zůstává nízká koupěschopnost průměrných Rusů - navzdory růstu v roce 1999 se životní úroveň nedostala na předkrizovou úroveň - stojí za zmínku, že ruská

Dřívější zkušenosti s ruským trhem nebo známost značky jsou jistě výhodou, ovšem proniknout na ruský trh není kvůli zmíněným překážkám vůbec jednoduché. To platí i v případě, že český subjekt nalezne solventního zákazníka. Bohužel nelze realisticky očekávat, že by se přístup ruské vlády mohl v blízké budoucnosti nějak výrazněji změnit, a tak jedinou schůdnou cestou k většímu průniku na tamní trh zřejmě zůstane finální výroba na území Ruské federace.

Celkově lze říci, že vzhledem k hospodářskému oživení se v Rusku otevírá prostor pro české exportéry. Zatím tam vyvážíme relativně málo a máme s tímto teritoriem velký obchodní deficit. Rozšířit obchodní kontakty s Ruskem by bylo vhodné také z dalšího důvodu. Ačkoli

V současnosti míří přibližně dvě třetiny našeho vývozu do Evropské unie a tento podíl nepřetržitě roste. Stáváme se tak stále závislejšími na konjunktuře v zemích unie a diverzifikace zahraničněobchodních aktivit na východ by mohla vyrovnávat dopady hospodářského cyklu v EU.

Zdroj: HN z 16. 5. 2000