Vláda jde za zvýšením úrovně výdělků

31.05.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Zvýšení minimální mzdy od července je posledním z "kroků" dohodnutých v tripartitě

Zvýšení minimální mzdy od července je posledním z "kroků" dohodnutých v tripartitě. Ve vládních i odborových kruzích se už zvažuje další ú

prava. Od poloviny roku budou muset zaměstnavatelé zřejmě poskytovat svým pracovníkům jako mzdu nejméně 4500 Kč, což je o 500 Kč více než od letošního ledna. Vyplývá to z návrhu ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly na zvýšení minimální mzdy, který má na programu dnešního jednání vláda. Souhlas kabinetu lze přitom předpokládat, protože podle Špidly má zvýšení úrovně výdělků v programu kvůli dosažení jejich motivační funkce. "Teprve nyní čistá minimální mzda převýší životní minimum, a to o 13 korun," zdůraznila ředitelka odboru Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Holánová.

Připouští přitom, že i mzda 4500 Kč ještě nemá při možných sociálních dávkách dostatečný motivační účinek. "Pokud bychom nechali minimální mzdu stát, nenaplnili bychom v případě přijetí do EU jednu z podmínek Evropské sociální charty. Podle výkladu jejího doporučení by minimální mzda měla být na úrovni asi 68 % průměrné mzdy v hospodářství," řekla. Připustila ale, že v EU se nyní diskutuje, zda by se úroveň minimální mzdy

doporučená chartou neměla snížit, a to možná až na 50 nebo 40 % průměrné mzdy. Pokud naše vláda zvýší minimální mzdu na 4500 Kč, bude její úroveň zhruba na 30 procentech průměrné mzdy. Holánová naznačila, že na ministerstvu se už uvažuje o návrhu zvýšit minimální mzdu opět v příštím roce.

Opoziční politici vyjadřují zneklidnění nad rychlostí zvyšování minimální mzdy. Například poslanec Unie svobody a exministr financí Ivan Pilip řekl: "Domnívám se, že minimální mzdu není potřeba zvyšovat. Kdo chce, ať za ni pracuje. Je ale řada příkladů, které svědčí o tom, že taková ochranářská opatření se obracejí proti lidem". Podle něho zvyšování úrovně mezd v době současné nezaměstnanosti je nešťastným řešením, po kterém řada zaměstnavatelů opět sníží stav pracovníků.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch tvrdí stejně jako ministr Špidla, že zaměstnavatel, který není schopen poskytovat alespoň minimální mzdy, nemá na trhu práce co dělat. "Chceme-li do EU, je třeba udělat něco proto, aby n

aše pracovní síly neměly tak silný motiv k pohybu na Západ. Také se říkalo, jak hrozné dopady bude mít například zvýšení nemocenské a plánoval se na ní nárůst prostředků o čtyři miliardy. Po roce je vidět, že výdaje na nemocenskou stouply jen o miliardu a že se nemocnost nezvýšila," dodal Štěch.

Zdroj: HN z 31. 05. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU