Nákupy potravin nadále ztěžují různé administrativní překážky

22.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Rusko nechce záviset na dovozu Chabá kondice ruského potravinářského průmyslu a také nutnost nakupovat suroviny v zahraničí způsobují, že tamní výroba zdaleka nestačí poptávce

Rusko nechce záviset na dovozu

Chabá kondice ruského potravinářského průmyslu a také nutnost nakupovat suroviny v zahraničí způsobují, že tamní výroba zdaleka nestačí poptávce. Zejména v posledních letech si Rusko zvyklo masívně nakupovat potravinové výrobky a suroviny k jejich výrobě v zahraničí, na druhé straně se po krizi z konce léta 1998 přirozeně projevila tendence tento jev tlumit. Zároveň je od loňského roku tento trh místem často nevybíravého konkurenčního boje. Například státy Evropské unie zde již více než rok uplatňují dodatečné vývozní subvence, které jsou jasným dokladem jednak boje o pozice a jednak toho, jak velmi patnáctce záleží na obrovském ruském trhu se udržet.

Navzdory tomu existují

na obrovském ruském trhu stále určité mezery, perspektivní pak je hlavně společná výroba na místě. I letos bude Rusko nuceno nakoupit odhadem asi dva milióny tun potravinářské pšenice, sedm až deset miliónů tun krmiv a také sadbové brambory. Poptávat bude tradičně zeleninu, a to jak čerstvou, tak mraženou a konzervovanou, ovoce, šťávy, kompoty a džemy, mléko v prášku, trvanlivou smetanu, sýry, tuky, masné konzervy a paštiky, instantní polévky, dětskou výživu, sladkosti a nápoje včetně piva. Za nedostatkové lze v Rusku považovat rovněž krmné směsi, prostředky na ochranu rostlin, zemědělské stroje a zařízení, potravinářské a nápojové minilinky, chladící boxy, obaly a obalovou techniku atd.

V prodejnách, především ve větších ruských městech, dnes lze koupit potraviny prakticky z celého světa, někdy za překvapivě nízké ceny. Rusko už však nechce jen dovážet za ropu a plyn (často v barteru) hotové výrobky, ale chce zejména postavit na nohy domácí průmysl, potravinářský nevyjímaje. Za těchto okolností nabývají na

významu investice do zpracovatelského a potravinářského průmyslu.

Zahraniční kapitál se tam jmenovitě zajímá o výrobu nealkoholických nápojů, zpracování ovoce a zeleniny, výrobu rostlinných olejů, přípravu zdravé výživy pro děti, výrobu cukrovinek, to vše mnohdy v nevelkých lokálních provozech. Pro ně se hodí například již zmíněné minilinky - pekařské, pivovarnické apod.

Zdroj: HN z 22. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU