Hrubý domácí produkt za 1. čtvrtletí 2000

26.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Hrubý domácí produkt se v 1

Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí 2000 reálně meziročně zvýšil o 4,4 % i vlivem nízké úrovně HDP v 1. čtvrtletí 1999 a tím, že v 1. čtvrtletí 2000 bylo o 2 pracovní a 1 kalendářní den více.

Po experimentálním očištění o sezonní vlivy vzrostl o 1,3 % v porovnání se 4. čtvrtletím 1999.

1. čtvrtletí 2000

Ukazatel

stálé ceny 1995

běžné ceny

v mld. Kč

index v %

v mld. Kč

index v %

Hrubý domácí produkt v kupních cenách

340,1

104,4

439,0

103,6

Výdaje na konečnou spotřebu

234,4

101,3

308,7

105,0

- domácností

168,7

101,1

229,0

105,3

- vlády

63,3

101,9

76,8

104,2

- neziskových institucí

2,4

100,0

2,9

103,6

Tvorba hrubého kapitálu

125,5

102,2

140,9

101,9

- fixního

82,6

101,2

92,8

101,9

- změna zásob a cenností

42,9

x

48,1

x

Vztah k zahraničí

-19,8

x

-10,6

x

- vývoz zboží

238,1

129,5

269,0

131,0

- vývoz služeb

44,8

97,0

52,7

98,3

- dovoz zboží

261,6

121,3

287,8

129,5

- dovoz služeb

41,1

96,0

44,5

98,9

Meziroční vývoj složek užití HDP ve stálých cenách roku 1995:

- výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily reálně o 1,1 %, což je v souladu s disponibilními důchody domácností. Přitom vývoj jednotlivých složek výdajů byl značně rozdílný. Největší přírůstky zaznamenaly výdaje za poštovní služby a telekomunikace, na bytové vybavení a zařízení domácností a za potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak největší pokles je patrný u výdajů za dopravu, na zdravotnictví, na rekreaci, kulturu a sport a alkoholické nápoje a tabák,

- výdaje na konečnou spotřebu vlády meziročně vzrostly o 1,2 mld. Kč, což reprezentuje růst o 1,9 % (vzrostly především výdaje vládních institucí na služby a výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči),

- tvorba hrubého fixního kapitálu se zvýšila, především růstem stavebních investic,

- přírůstek stavu zásob byl o 1,7 mld. Kč vyšší než přírůstek zásob v 1. čtvrtletí 1999. Tento přírůstek je tvořen především podstatným poklesem zásob materiálu ve zpracovatelském průmyslu (který je zde částečně kompenzován přírůstkem rozpracované výroby) a přírůstkem zásob zboží, především ve velkoobchodě,

- ve vztahu k zahraničí je významná změna proporcí mezi vývozem a dovozem, kde růst vývozu byl rychlejší než růst dovozu. Na příznivém vývoji salda zahraničního obchodu se podílely jak obchodní bilance (pasivní saldo se zlepšilo z - 31,8 mld. Kč na - 23,5 mld. Kč), tak bilance služeb (saldo stouplo z 3,4 mld. Kč na 3,7 mld. Kč). Největší meziroční nárůst zaznamenal především vývoz elektrických strojů a přístrojů (o 11,6 mld. Kč), motorových vozidel (o 8,1 mld. Kč) a ostatních dopravních zařízení (o 7,1 mld. Kč). U dovozu vzrostl nejvíce dovoz radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (o 9,5 mld.Kč). Na zlepšení salda obchodní bilance se významně podílel vývoj zušlechťovacího styku a vývoj směnného kursu koruny.

Na straně tvorby vzrostl úhrn hrubých přidaných hodnot, který se meziročně zvýšil o  13,8 mld Kč, tj. o 4,4 %. Přidaná hodnota v průmyslových podnicích se zvýšila o 6,4 %, v podnicích dopravy a spojů o 5,1 % a v podnicích komerčních služeb o 5,0 %. Přírůstek v průmyslu (7,9 mld. Kč) představuje více než polovinu (57,2 %) celkového přírůstku. Pokles vykázalo pouze zemědělství (- 4,8 %) a stavebnictví (- 0,8 %).

Rychlejší růst cen dovozu (106,2 %) než vývozu (101,1 % ) vedl k poklesu deflátoru HDP meziročně o 0,8 %. Cenová hladina v 1. čtvrtletí 2000 byla o 29,1 % vyšší než průměrná cenová hladina v roce 1995.

Zdroj: ČSÚ

 

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU