Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí 2000 reálně meziročně zvýšil o 4,4 % i vlivem nízké úrovně HDP v 1. čtvrtletí 1999 a tím, že v 1. čtvrtletí 2000 bylo o 2 pracovní a 1 kalendářní den více.
Po experimentálním očištění o sezonní vlivy vzrostl o 1,3 % v porovnání se 4. čtvrtletím 1999.
1. čtvrtletí 2000
Ukazatel | stálé ceny 1995 | běžné ceny | ||
v mld. Kč | index v % | v mld. Kč | index v % | |
Hrubý domácí produkt v kupních cenách | 340,1 | 104,4 | 439,0 | 103,6 |
Výdaje na konečnou spotřebu | 234,4 | 101,3 | 308,7 | 105,0 |
- domácností | 168,7 | 101,1 | 229,0 | 105,3 |
- vlády | 63,3 | 101,9 | 76,8 | 104,2 |
- neziskových institucí | 2,4 | 100,0 | 2,9 | 103,6 |
Tvorba hrubého kapitálu | 125,5 | 102,2 | 140,9 | 101,9 |
- fixního | 82,6 | 101,2 | 92,8 | 101,9 |
- změna zásob a cenností | 42,9 | x | 48,1 | x |
Vztah k zahraničí | -19,8 | x | -10,6 | x |
- vývoz zboží | 238,1 | 129,5 | 269,0 | 131,0 |
- vývoz služeb | 44,8 | 97,0 | 52,7 | 98,3 |
- dovoz zboží | 261,6 | 121,3 | 287,8 | 129,5 |
- dovoz služeb | 41,1 | 96,0 | 44,5 | 98,9 |
Meziroční vývoj složek užití HDP ve stálých cenách roku 1995:
- výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily reálně o 1,1 %, což je v souladu s disponibilními důchody domácností. Přitom vývoj jednotlivých složek výdajů byl značně rozdílný. Největší přírůstky zaznamenaly výdaje za poštovní služby a telekomunikace, na bytové vybavení a zařízení domácností a za potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak největší pokles je patrný u výdajů za dopravu, na zdravotnictví, na rekreaci, kulturu a sport a alkoholické nápoje a tabák,
- výdaje na konečnou spotřebu vlády meziročně vzrostly o 1,2 mld. Kč, což reprezentuje růst o 1,9 % (vzrostly především výdaje vládních institucí na služby a výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči),
- tvorba hrubého fixního kapitálu se zvýšila, především růstem stavebních investic,
- přírůstek stavu zásob byl o 1,7 mld. Kč vyšší než přírůstek zásob v 1. čtvrtletí 1999. Tento přírůstek je tvořen především podstatným poklesem zásob materiálu ve zpracovatelském průmyslu (který je zde částečně kompenzován přírůstkem rozpracované výroby) a přírůstkem zásob zboží, především ve velkoobchodě,
- ve vztahu k zahraničí je významná změna proporcí mezi vývozem a dovozem, kde růst vývozu byl rychlejší než růst dovozu. Na příznivém vývoji salda zahraničního obchodu se podílely jak obchodní bilance (pasivní saldo se zlepšilo z - 31,8 mld. Kč na - 23,5 mld. Kč), tak bilance služeb (saldo stouplo z 3,4 mld. Kč na 3,7 mld. Kč). Největší meziroční nárůst zaznamenal především vývoz elektrických strojů a přístrojů (o 11,6 mld. Kč), motorových vozidel (o 8,1 mld. Kč) a ostatních dopravních zařízení (o 7,1 mld. Kč). U dovozu vzrostl nejvíce dovoz radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (o 9,5 mld.Kč). Na zlepšení salda obchodní bilance se významně podílel vývoj zušlechťovacího styku a vývoj směnného kursu koruny.
Na straně tvorby vzrostl úhrn hrubých přidaných hodnot, který se meziročně zvýšil o 13,8 mld Kč, tj. o 4,4 %. Přidaná hodnota v průmyslových podnicích se zvýšila o 6,4 %, v podnicích dopravy a spojů o 5,1 % a v podnicích komerčních služeb o 5,0 %. Přírůstek v průmyslu (7,9 mld. Kč) představuje více než polovinu (57,2 %) celkového přírůstku. Pokles vykázalo pouze zemědělství (- 4,8 %) a stavebnictví (- 0,8 %).
Rychlejší růst cen dovozu (106,2 %) než vývozu (101,1 % ) vedl k poklesu deflátoru HDP meziročně o 0,8 %. Cenová hladina v 1. čtvrtletí 2000 byla o 29,1 % vyšší než průměrná cenová hladina v roce 1995.
Zdroj: ČSÚ