V současné době Irská republika prožívá prudký ekonomický vzestup, který ji řadí k nejvyspělejším zemím patnáctky. Do Evropské unie vstoupila chudá agrární země při jejím prvním rozšíření v roce 1973, řadu let však trvalo, než se odpoutala od ekonomické závislosti na Velké Británii. Industrializace se v agrární zemi rozvíjela velmi pomalu, teprve v osmdesátých letech začala nabírat obrátky. Rozhodující pro rychlý vzestup pak se stala orientace na novou te
chnologii, což mnozí ekonomové kvalifikují jako druhou irskou ekonomickou revoluci.Irsko proslulo tradičně vysokou emigrací, počet obyvatel irského původu ve světě, především v USA, překračuje několikanásobně počet obyvatel Irské republiky, který v současné době nedosahuje ani čtyř miliónů. Díky ambiciózní školské politice disponovalo Irsko vždy vzdělanou pracovní silou, rozpočet věnovaný na školství tvoří 5,3 procenta z hrubého domácího produktu, což je nad průměrem zemí OECD (4,9 procenta). Do konce osm
desátých let však pokračoval exodus absolventů škol, ještě v roce 1988 odešlo do zahraničí přes padesát tisíc pracovníků.Na přelomu osmdesátých a devadesátých let však irská vláda zásadně změnila orientaci hospodářské politiky. Snížila daně podnikům a začala poskytovat výhody investicím zahraničních společností. Což spolu s levnější pracovní silou (proti ostatním západoevropským zemím nižší o 15 procent) a menšími sociálními výdaji přilákalo do země řadu amerických firem, osm z deseti velkých společností
v informatice působí dnes v Irské republice. Uplatnění tu našly desítky tisíc odborníků, během posledních let se počet aktivního obyvatelstva zvýšil o tři sta tisíc. Země s tradičně vysokou nezaměstnaností (ještě v roce 1993 přes 15 procent) je nyní s asi pěti procenty osob bez práce hluboko pod průměrem EU. Pracovních sil se v řadě odvětví dokonce začíná nedostávat, v loňském roce přišlo do Irska ze zahraničí asi 50 tisíc nových pracovníků, tento počet však není dostatečný a dovoz pracovních sil dále pokračuje.Rychlý ekonomický vzestup a nebývala vysoká poptávka po pracovních silách však působí na inflační tlaky. Ještě loni v červenci se roční vzestup cen pohyboval pod dvěma procenty, v současné době se však spirála vyšplhala až na 6,2 procenta, což je podstatně vyšší než průměr Evropské unie.
Zdroj: HN z 29. 08. 2000