Ostravské hutě reagují příliš pomalu na světový nárůst spotřeby oceli

18.08.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Vítkovice letos očekávají ztrátu kolem jedné miliardy korun, když loni to bylo o devět více

Vítkovice letos očekávají ztrátu kolem jedné miliardy korun, když loni to bylo o devět více. Jen zčásti se podařilo tuzemským ocelárenským společnostem zachytit světový boom v růstu produkce. Vyplývá to ze zprávy, kterou vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) České republiky. Zatímco v meziročním srovnání vzrostla od počátku roku výroba oceli v zemích EU o 10,5, v Polsku o 42 a na Slovensku o 26 procent, dokázaly tuzemské firmy reagovat na příznivou

situaci na trhu zvýšením o necelých šest procent. Jedním ze stěžejních důvodů je nedostatek provozního kapitálu. Tuto skutečnost včera HN potvrdil také předseda představenstva a generální ředitel největších českých oceláren - Nové huti (NH), Svatopluk Velkoborský.

Kunčičtí oceláři museli dokonce v průběhu července opakovaně omezovat provoz některých svých technologických agregátů s nezanedbatelným výpadkem produkce. Přesto dokázali "přeměnit" loňskou pololetní ztrátu ve výši bezmála 200 mil. Kč, do hrubého zisku v objemu 57 miliónů korun. "Situace mohla být ještě lepší, kdybychom už dostali vládou schválený úvěr ve výši 2,3 mld. Kč na posílení provozního kapitálu," dodal Velkoborský. Podle včerejšího sdělení Miloše Večeři, vedoucího zastoupení mezinárodní f

inanční korporace IFC v ČR, věřitelé už dospěli ke konsenzu a po projednání ve svých bankovních ústavech by už nic nemělo bránit podpisu úvěrové smlouvy s Konsolidační bankou (KoB). Poskytnutí první tranše ve výši 750 miliónů korun by tak mělo proběhnout ještě do konce tohoto měsíce. Posílení provozního kapitálu prostřednictvím dceřiné společnosti FNM Osinek postavilo na nohy také hutní výrobu druhé ostravské společnosti - Vítkovice.

Pololetní ztráta Vítkovic ve výši 724 mil. Kč je v meziročním srovnání o 150 mil. Kč nižší a výhled do konce roku naznačuje záporný výsledek v úrovni 1,1 miliardy korun. Ovšem proti loňským více než 10,5 mld. Kč, zahrnujícím však i vysoké opravné položky, jde o znatelný posun k lepšímu, vysvětlil výkonný ředitel firmy Václav N

ovák.

Přes lepšící se ekonomické ukazatele je cílem krizového managementu prodej výrob strategickým investorům. Vítkovice čekají na rozhodnutí o soudním vyrovnání s věřiteli, které podle Nováka firma očekává během dvou až šesti týdnů. V případě kladného vyjádření by mohla být hutní výroba připravena k prodeji za šest až osm měsíců a strojírenská produkce, vzhledem k delšímu výrobnímu cyklu, za 16 měsíců až dva roky.

"Zatím s žádným investorem nejednáme, Vítkovice nejsou na prodej připraveny," prohlásil Novák. Na komerční bázi však firma hovoří se světovými producenty Alstom, General Electric, ABB nebo Siemens jako odběrateli produkce, připustil. V ostatních hutních společnostech ostravského regionu, tzn. v Třineckých železárnách (TŽ), v Železárnách a drátovnách Bohumín a Vysokých pecí Frýdek-Místek také došlo k pozitivnímu obratu v hospodaření a v dosažených ekonomických výsledcích. Nicméně česká vláda schválila v uplynulém měsíci těmto firmám nové úvěry v úhrnné výši 1,73 mld. Kč. Mají posloužit k financo

vání zvýšené produkce a využití současné příznivé situace na trhu.

Finanční stabilizací těchto společností se také "zachrání" celkem 1270 pracovních míst nejenom na severní Moravě. Tyto intervence státu však přicházejí, podle mínění některých ekonomů, příliš pozdě. Navíc v situaci, kdy domácí hutnictví stále ještě čeká na vypracování jasné studie restrukturalizace, která by měla vést ke zreálnění současných výrobních kapacit a zvýšení konkurenceschopnosti.

Druhá etapa Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, řešená v rámci PHARE, by měla být uzavřena do konce tohoto roku. Zatím však nebyl ani vybrán zahraniční řešitel studie, která bude předkládána Evropské komisi, což domácím hutníkům nevyhovuje a sami už proto začali připravovat podklady.

"Potřebujeme výrazně urychlit plánované desetileté období restrukturalizace moravskoslezských hutí, které zaměstnávají ještě 37 tisíc lidí," řekl šéf Třineckých železáren Jiří Cienciala. "Je to v zájmu zabezpečení konkurenceschopnosti i přežití tohoto tradičního zpracovatelského oboru, koneckonců i snížení celkových nákladů, odhadovaných včetně doprovodného sociálního programu na 82 mld. Kč".

Zdroj: HN z 18. 08. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU