Privatizace v Polsku velmi zrychlila

18.08.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Do scénáře sílící předvolební kampaně v Polsku se tento týden vepsala demise ministra privatizace

Do scénáře sílící předvolební kampaně v Polsku se tento týden vepsala demise ministra privatizace. Jestliže několika předchozím nátlakům na své odvolání dokázal Emil Wąsacz, ministr pro správu státního majetku a nejkontroverznější člen kabinetu, čelit, nyní o své vůli odstoupil. Chtěl - jak se vyjádřil - vylepšit postavení své strany Volební akce Solidarita (AWS) a jejího prezidentského kandidáta a zabránit destabilizaci menšinové vlády.

Urychlení privati

zace všude, kde je to jen možné, bude podle vyjádření premiéra Jerzyho Buzka úkolem Wąsaczova nástupce Andrzeje Chronowského. Jeho prioritou se má stát prodej státních podílů v hutích a zbrojovkách, rovněž privatizace menších a středních firem, z nichž mnohým po dlouhém čekání na majitele hrozí bankrot.

Odstupujícího šéfa ožehavého resortu rozhodně nelze považovat za neúspěšného. Odstartoval privatizaci bankovnictví, palivoenergetického sektoru, státní pojišťovny PZU, telekomu a národního leteckého přepravce LOT. Všem se pochopitelně nezavděčil, takže právě prodej bank se stal předmětem velmi zajímavé debaty o kontrole cizího kapitálu nad domácím peněžnictvím. Vytýkalo se mu také, že provozoval "fiskální privatizaci" orientovanou na zvyšování rozpočtových

příjmů. On sám naopak považuje za úspěch, že se mu podařilo provázat tyto zdroje například s náročnou reformou důchodového systému. Nepovedla se mu však privatizace hutí, což měla být jeho "vizitka". Do značné míry za to mohla ocelářská krize roku 1998, kdy ceny klesly tak, že se jednoduše pro polské hutě nenašli kupci.

S tím, jak v Polsku skutečně zrychleným tempem pokračuje privatizace (viz graf), bude ubývat majetku na prodej, ale poroste význam odpovědnosti za to, co zůstává ve státních rukou. Poukázal na to prezident Aleksander Kwaśniewski, opět nejvážnější uchazeč o tuto funkci v nadcházejících volbách, při předávání jmenovacího dekretu novému ministrovi. Stát by v tomto ohledu měl zůstat vzdálen všem stranickým a partikulárním zájmům, neodpustil si.

Zdroj: HN z 18. 08. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU