Kdo půjde na porážku?

17.08.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Jakkoli jsou naše přední drůbežářské společnosti z technologického hlediska srovnatelné se západoevropskou elitou a poptávka po drůbežím mase stoupá, celý obor se jen zvolna oklepává z boje o trh v posledních dvou letech

J

akkoli jsou naše přední drůbežářské společnosti z technologického hlediska srovnatelné se západoevropskou elitou a poptávka po drůbežím mase stoupá, celý obor se jen zvolna oklepává z boje o trh v posledních dvou letech. Zdá se, že by konečně mohlo dojít k jeho koncentraci.

Více než dvacet drůbežářských firem neboli porážek je na český trh skutečně příliš i přesto, že dovoz levného zboží z Číny a jihovýchodní Asie je kvůli tamním chorobám už zažehnán a že kvóta pro vývoz s nulovou celní sazbou do Evropské unie na letošní rok činí 9000 tun, zatímco dovézt se za ste

jných podmínek mohou 4000 tun. I když se v letošním roce poptávka po drůbežím mase zvyšuje, stále platí, že - stejně jako v celé západní Evropě - nabídka stále výrazně převládá. Čeští zpracovatelé, kteří jsou již vyčerpáni neustálým bojem o podíl na trhu, budou muset tuto situaci dříve nebo později řešit.

Krok do bezpečí

Jihočeská drůbež Vodňany (JD), která na žebříčku zpracovatelů drůbeže zaujímá první místo, už rozhodný krok udělala. V červnu letošního roku skončila v náruči české jedničky ve výrobě krmných směsí Agropol Group (na tuzemském trhu zaujímá zhruba 24 procent). Skupina získala majoritní podíl od akcionářů, jimiž v té době bylo osm fyzických osob, 51 procent převzal Agropol Group. Ten

stoprocentně vlastní Jiří Malúš, předseda jeho představenstva.

"V bývalé vlastnické struktuře nebylo možné při růstu cen vstupů a pádu prodejních cen situaci zachránit," uvedl generální ředitel JD František Tupec. Nový strategický partner má firmě umožnit překonat ekonomicky těžké období a upevnit jej

í postavení na tuzemském trhu. Jihočeská drůbež se stala článkem jedné z čelných zemědělských skupin v zemi, v níž vedle a. s. Agropol a jejích pěti dcer, které zajišťují služby a dodávky pro zemědělství a potravinářský průmysl, působí ještě devět podniků zemědělského zásobování a nákupu.

Kuřata pod cenou

Vodňanskou firmu ekonomicky srazil propad cen. "V loňském roce vypukl obrovský konkurenční boj zpracovatelů o trh. Jeho kořeny sice sahají až do poloviny roku 1998, ale ztráty se naplno promítly až o rok později. Obrovské podbízení podniků při vstupu do obchodních sítí vyústilo v mírný kolaps celého oboru," vysvětluje František Tupec. "Každý ze zpracovatelů byl přesvědčen, že konkurenční boj zvládne na úkor

druhého. Při růstu vstupů (od roku 1990 o 200 procent, pozn. aut.) a současném třetinovém pádu cen to byla chybná kalkulace. Nikdo si nespočítal, že synergický efekt v případě zisku je velký, ale v případě nevyhnutelné ztráty také," doplňuje Jiří Malúš.

Dr

ůbežářské firmy v ČR prodávaly pod výrobními náklady a kvalita šla stranou. Čím více vyráběly, tím více ztrácely. V jedné chvíli sice vyhlásily příměří, když se rozhodující zpracovatelé jatečné drůbeže a prezident Agrární komory Václav Hlaváček v březnu 1999 dohodli, že nebudou prodá-vat pod úrovní ekonomicky odůvodněných nákladů, trest však přišel vzápětí: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) vyměřil pokutu 20 tisíc korun Drůbežářskému podniku Libuš, Intergalu Vrchovina, Moravskoslezským drůbežářským závodům PROMT a Jihočeské drůbeži. A boj pokračoval.

Pikantní na celé záležitosti je fakt, že jeden z impulsů k akci dal drůbežářům i samotný ÚHOS, který prověřoval situaci na trhu na popud stížností menších obchodní-ků, že oni od výrobců nakupují kuřata dráže, než se prodávají spotřebitelům v supermarketech. Úřad poté upozornil producenty, že jejich prodejní ceny by měly odpovídat výrobním nákladům.

Procitnutí

Propad cen výrobci pocítili vzápětí, JD i přes vzestup nákupu drůbeže o 17,8 procenta a prodeje zpracované drůbeže a drůbežích výrobků o 26,3 procenta vytvořila provozní ztrátu 35 milionů korun. V důsledku této provozní ztráty a zejména nutnosti odpisu ochranné známky bylo nutno snížit základní jmění z 298 na 74,5 mil. Kč. Celkové pasivum za ro

k 1999 tak dospělo až na 254,3 mil. Kč. Od letošního dubna už společnost vyrábí se ziskem.

Letos na jaře totiž nastal klíčový okamžik, kdy se začal měnit poměr nabídky a poptávky. Důvodů je víc, nicméně jedno je jisté, drůbežářům vyrábějícím ve ztrátě došel dech a produkce šla dolů. Vedle toho se vzestupem cen červeného masa přitvrdil trend přecho-du na maso bílé. Jihočeská drůbež, se silným partnerem v zádech, si pak mohla dovolit zvednout ceny.

Vodňanští mají reálné vyhlídky, že se jim podaří ztrátu do konce roku eliminovat. Nicméně cenová válka zřejmě zanechá šrámy na celém sektoru a nejspíš jistou míru koncentrace přinese. Dokud však platí antimonopolní zákon limitující účast na trhu 30 procenty, obě největší drůbežářské firmy jsou mimo hru, protože po

díl JD přesahuje podle jejích propočtů 25 procent a Xaverov (kapitálově propojen s drůbežářským magnátem Agrotrade) je na 20 procentech. Trojkou je společnost MART-IN se 14 procenty (jejím 49procentním vlastníkem je JD).

Všichni zůstat nemohou

Každopádně podle představitelů drůbežářského sektoru i analytiků jsou tři až čtyři velké drůbežářské skupiny pro tuzemský trh tak akorát. Vedle nich se pak mohou uplatit ta-ké menší porážky s vybraným sortimentem. V dnešní sestavě zhruba dvaceti firem má české drůbež

ářství pramalou šanci přežít vstup země do EU. I když má srovnatelnou technologii a široký sortiment drůbežích výrobků.

Proti tamním subjektům jsou trpaslíkem Vodňany i s Xaverovem dohromady. Zatímco v celé ČR se vloni zpracovalo 245 tisíc tun drůbeže (JD na letošek plánuje 60 tisíc tun), na konto evropské špičky - francouzská firma Deux a německá Loman - připadá 770 tisíc, respektive 400 tisíc tun. Vedle těchto mamutů v západní Evropě samozřejmě působí i tucty "jihočeských drůbeží". Tento sektor má totiž

jedno velké plus, a sice nárůst spotřeby chlazeného drůbežího masa na úkor mraženého. Podíl spotřeby chlazené, a zejména pak porcované drůbeže se u výrobků SD pohybuje kolem 60 procent a v unii dokonce 85 procent. Tady se otevírá v Evropě prostor pro menší producenty, tedy zmíněná tři až čtyři seskupení.

Skutečnost, že Západoevropané drůbeží maso preferují a jeho spotřeba v budoucnu pravděpodobně poroste, mj. stojí za rozhodnutím nejnovější akvizice Agropolu. Podle předsedy představenstva Agropol Group Jiřího Malúše je cílem akvizice - zaplacené hlavně z čistého zisku skupiny a částečně i z investičního úvěru - uzavření produkčního řetězce holdingu a využití dostupných synergických efektů. Jihočeská drůbež je a v dohledné době zůstane jedinou porážkou skupi

ny, protože žádná další kapacita buďto není zajímavá anebo není k dispozici.

Uzavření produkčního řetězce je součástí přípravy na vstup republiky do Evropské unie. Nejde jen o zefektivnění cash flow, Agropol Group chce být evropskou firmou od A do Z. Proto mají všechny jeho subjekty už jednoslovný název, jednotný vizuální styl a všechny bez výjimky se certifikují na ISO 9002, aby produkt byl od prvopočátku "bez poskvrny". Jak říká Jiří Malúš, Evropská unie je pro nás určitý etalon. Skutečnost, že drůbežáři, byť ve zhuštěné formě, mají v Evropě šanci, potvrzuje i Monika Matevová, analytička společnosti Cyrrus. Sektor považuje za jeden z nejlépe připravených na unii, dnes mu však ruce svazuje finanční napětí.

Zdroj: Ekonom 33/2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU