Většina lidí je spokojena s životní úrovní

07.08.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Čechy nejvíc vyděsí, když se mluví o problémech

Čechy nejvíc vyděsí, když se mluví o problémech. Téměř šedesát procent Čechů nevidí svou životní situaci nijak černě. Svoje materiální možnosti hodnotí podle červencového výzkumu společnosti IVVM tři procenta domácností velmi pozitivně a celých čtyřiapadesát procent rodin spíše dobře. "Z dlouhodobého hlediska se nejedná o nic výjimečného. Češi jsou se svojí životní úrovní stabilně smíření. Nejméně optimistů jsme zaznamenali během dubna 1991

- spokojenost tehdy vyjádřilo jen 46 procent respondentů," řekl HN Jan Červenka z IVVM. "Obvyklé reptání je spíš taková česká, kverulantská povaha," dodal.

Dosažený životní styl uspokojuje nejvíc podnikatele. Necelých devadesát procent z nich hodnotí svoje poměry velmi dobře. Velká spokojenost panuje už tradičně mezi vysokoškoláky a potenciálními voliči pravicových stran. Bez větších obav se do budoucnosti dívají i mladí lidé ve věku od dvaceti do třiceti let. Naopak nejhůře svou finanční situaci vidí důc

hodci, nezaměstnaní lidé a zaměstnanci dělnických profesí. "Lepší hodnocení rodinné situace mívají také muži než ženy. Způsobuje to mimo jiné i fakt, že ženy obvykle drží rodinný rozpočet a mají přehled o cenách. Muži jsou také v zaměstnání lépe finančně odměňováni než slabší pohlaví," vysvětlil Červenka.

Do dlouhodobého hodnocení se promítá většina makroekonomických ukazatelů - hospodářský růst, nezaměstnanost, inflace nebo reálné mzdy a obvykle v něm nedochází k žádným nečekaným zvratům. Daleko pestřejší je krátkodobé hledisko, které odráží momentální nálady ve společnosti. "Když se lidi začnou něčím strašit - před dvěma lety to byly například deregulace - okamžitě se to projeví negativně. Samotné zdražení nájemného už pak pro celé hodnocení nebylo žádnou

katastrofou," komentoval vývoj nálad Červenka. "Na druhou stranu lepší pocity mívají lidé obvykle po volbách," dodal.

Česko si nestojí špatně ani v porovnání se svými sousedy z bývalého východního bloku. Třináct procent Čechů považuje své příjmy za vyšší, než je průměr. V Maďarsku i Polsku svou situaci podobně odhadlo pouze jedenáct procent dotazovaných. Naopak 49 procent českých občanů si myslí, že většina lidí má finanční podmínky lepší než oni sami. V Maďarsku je situace podobná, v Polsku ovšem počet n

espokojených dosahuje téměř šedesáti procent. V Česku se také bezmála pětapadesát procent respondentů neobává možné chudoby. V obou sousedních zemích dosahují však pesimisté nadpoloviční většiny.

Zdroj: HN z 07. 08. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU