Lidé musí co nejvíce pracovat. S tímto mottem začíná ministerstvo práce po letech váhání připravovat některé změny sociální sítě. Ta je nutně potřebuje. Problémy se totiž rok od roku vyostřují. Suma, kterou musí lidé ze svého platu odvést na daních a na sociálním pojištění státu, je tak vysoká, a práce tím tak drahá, že to brání snížení nezaměstnanosti. Ani vysoké odvody přitom nestačí na zaplacení důchodů a nejrůznějších sociálních dávek. Tyto platby spo
lykají téměř polovinu příjmů státního rozpočtu. Sociální síť nemotivuje k práci, spíše od ní odrazuje. Tisícům lidí dovoluje nepracovat a pohodlně přežívat na sociálních dávkách. Ty jsou poměrně vysoké a často atraktivnější než příjem z práce. Začarovaný kruh polykající stamiliardy má se solidaritou již jen málo společného. Ti, co platí, proto hledají nejrůznější cesty, jak ze systému uniknout. To je už moc i na ministra práce Vladimíra Špidlu - silného zastánce sociálně ochranářského státu a vysoké solidarity. "Připouštím, že změny jsou nutné. Systém musí lidi motivovat k práci," přiznává Špidla.LIDI JE TŘEBA MOTIVOVAT K PRÁCI
"Vše má směřovat k cíli, aby co nejvíc lidí pracovalo. V tomto duchu se nesou změny důchodů, podpor v nezaměstnanosti i sociálních dávek," říká ředitel odboru sociálního pojištění Jiří Král. Práce se musí vyplácet. Tato podmínka přitom musí být kombinovaná se sankcemi proti těm, kdo systém zneužívají. Špidlův úřad se chystá ukončit časy, kdy si lidé s nízkými platy přijdou na stej
né peníze jako nezaměstnaní. Tomu, kdo bude pracovat za nízký plat, doplatí stát na dávkách, aby měl zhruba o dvacet až třicet procent vyšší příjmy než ten, kdo nepracuje. To má lidi vést například k přijímaní práce na částečné úvazky. Další změnou, o které se v ministerských kuloárech diskutuje, je stanovení "existenčního minima". To by bylo zhruba o 20 procent nižší než životní minimum a pobírali by je ti, kdo pracovat odmítají. S tím souhlasí i opozice.Krokem zpět je podle odborníků naopak snaha zvýšit zhruba o 10 procent podpory v nezaměstnanosti; Špidlovi už sněmovna loni tento návrh ostře odmítla. V podobném duchu se nese i snaha prodloužit podpory pro starší lidi. V podobném duchu se nese i návrh na prodloužení podpor pro lidi starší padesáti let. Te
nto návrh přímo popírá význam jiného kroku ze Špidlovy dílny - znevýhodnění předčasných penzí, který již leží ve sněmovně a panuje nad ním v podstatě politická shoda. Pro člověka pár let před důchodem je při ztrátě zaměstnání dosud finančně výrazně výhodnější odejít do penze než být na podpoře v nezaměstnanosti.Penze se nyní zpřísní, a tak se na oplátku zvýhodní podpory. Motivaci k hledání zaměstnání to rozhodně nezvýší. Je nesporné, že padesátníci, především v profesích s nižší kvalifikací, hledají místo velmi těžce. Předčasné penze se však omezují nejen kvůli velmi nepříznivému dopadu na státní finance, ale i proto, že naprosto popíraly systém zásluh. Ti, kdo je získali, jsou na tom v konečném součtu výrazně lépe než ti, kdo odcházejí to důchodu v řádném
termínu. Lukrativnější podpory v nezaměstnanosti však pravděpodobně nemají v parlamentu velké šance na úspěch.OMEZIT BY SE MĚLY TAKÉ ODVODY
Vyplácené důchody mají stropy, má je i nemocenská a podpora v nezaměstnanosti. Člověk nedostane ani o korunu více, ať platil cokoli. "Je proto korektní stanovit i hranici, do níž se musí platit. Takže uvažujeme o tom, že sociální pojištění by člověk odváděl například jen z dvojnásobku či z trojnásobku průměrné mzdy," říká Špidla. Ať tedy vyděláte 40 tisíc nebo 250
tisíc, budete platit právě například jen ze zmíněných čtyřiceti. Před razantní reformou však stojí především systém penzí. Ve sněmovně již vznikla speciální komise, která má diskutovat o návrzích jednotlivých politických stran a hledat kompromisy. ODS a čtyřkoalice pustily do dalších jednání sněmovny návrh, aby se 200 miliard korun z privatizace vyčlenilo právě na reformu penzí.Názory na její podobu se však výrazně liší. Pravicové strany volají po povinném spoření do fondů. Vláda to odmítá. Její návrh zatím počítá se vznikem Sociální pojišťovny oddělené od státního rozpočtu. Ta znamená v podstatě jen administrativní odtržení od rozpočtu. Její hospodaření však bude končit v mnohamiliardových schodcích, a ty stejně zaplatí stát. "Není to účetní trik. V zákoně
je jasně definované, že do pojišťovny přispívá stát z jiných daní. Solidarita mezi generacemi se tak více rozšíří. Dnes například podnikatelé mohou platit jen nízké pojištění, a takhle na důchody přispějí i oni," říká Král. Sociální pojišťovna však mnohamiliardové schodky opravdu nevyřeší. Chystá se i oddálení odchodu do penze. "Bude to nutné.Ve většině evropských zemí je hranice na 65 letech, i my ji tam budeme muset posunout," říká Král. Výrazné omezení pak čeká "náhradní doby", kdy člověk nepracuje, ale započítávají se mu do důchodu, jako kdyby pracoval. Jde například o studium, péči o děti či o nezaměstnanost. "Máme tyto doby nejdelší v Evropě. Na péči o každé dítě například čtyři roky. Evropský průměr je rok. Musíme s tím něco udělat," míní Král. Téměř třetinu let, která se do penze započítávají jako odpracovaná, tak průměrný Čech strávil na "náhradních dobách ".
REFORMA SE MUSÍ VÝRAZNĚ PROHLOUBIT
Alespoň něco. Tak hodnotí odborníci návrhy ministerstva. "Především u důchodů, které polykají největší část státních financí, se musí odehrát mnohem hlubší reforma. Musí padnout odpověď na otázku, co s těmi mnohamiliardovými deficity," říká Ondřej Schneider z Patria Finance. V sociálním systému se musí odehrát i další změny, především: - změna výpočtu živo
tního minima, která nyní zvýhodňuje velké domácnosti; - omezení sociálních dávek na velmi chudé domácnosti; - zpřísnění podmínek pro vyplácení podpor v nezaměstnanosti. To vše jsou nepopulární kroky, o nichž vláda ani většina opozice zatím nehovoří.Jaké
změny sociálního systému se připravují*
sociální pojištění se bude odvádět maximálně z dvoj- až trojnásobku průměrné mzdy, tedy z 26 až 39 tisíc korun hrubého měsíčně* mladí lidé, kteří dosud nepracovali, nedostanou podporu v nezaměstnanosti, ale musí přijmout státem dotované absolventské místo
* zvýší se podpory v nezaměstnanosti o deset procent: první tři měsíce na 60 procent mzdy v posledním zaměstnání, v dalších třech 50 procent
*
prodlouží se vyplácení podpory v nezaměstnanosti: lidé nad 50 let jí budou pobírat 9 měsíců, nad 55 let rok, nad 60 let 2 roky*
stát doplatí lidem, kteří pracují za nízké platy, asi 20 až 30 procent nad hranici životního minima* znevýhodní se předčasné penze
* věk odchodu do penze se posune na 65 let
* omezí
se období započítávaná do penze (péče o dítě, vzdělání, nezaměstnanost)Zdroj: MF Dnes z 03. 08. 2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
