OECD: V ČR nezaměstnanost poroste

O 1,8 miliónu osob se během dvou let zmenší evropská armáda nezaměstnaných. Procento osob bez práce bude klesat nebo stagnovat ve všech vyspělých zemích s výjimkou České

Zlepšování situace, v nejhorším případě stabilizaci na trhu práce, předpovídá OECD všem nejvyspělejším zemím planety s výjimkou České republiky a Polska. Po loňských průměrných 8,8 se u nás míra nezaměstnanosti zvýší letos na 10,2 a napřesrok dále na 10,5 procenta (půl miliónu registrovaných u úřadů práce). Poláci mohou očekávat vzestup z loňských dvanácti na 13,1 procenta v

Zcela v souladu s trendem, prosazujícím se v ostatních členských zemích OECD, bude klesat nezaměstnanost v Maďarsku (loni 7,1, letos 6,5 a napřesrok 6,2 %), které se tak bezprostředně přiblíží průměru společenství nejvyspělejších ekonomik planety. V 29 státech OECD tak počet nezaměstnaných klesne z loňských 33,5 miliónu letos na 31,9 a napřesrok na 31,3 procenta. Rozhodující měrou se na tomto poklesu budou podílet Evropská unie a Jižní Korea.

Současné prognózy vývoje na trzích práce ve vyspělém světě vycházejí z příznivých výhledů současné hospodářské konjunktury; výše očekávaných přírůstků je v nepřímé úměře s mírou nezaměstnanosti. Nic na tom nemění očekávaný pokles hospodářské dynamiky po letošním vzestupu (na čtyři procenta) na 3,1 % v příštím roce. Rozhodující měrou se na něm podepíše řízené zpomalování růstu americké ekonomiky, která vytváří více než třetinu hrubého domácího produktu zemí OECD. Proti tomu bude působit zotavování japonské

Rozhodující část vyspělého, především mimoevropského vyspělého světa, se už přibližuje k hranici plné zaměstnanosti (5 %). Zejména nejdynamičtěji se rozvíjející země (USA, Irsko, ale i Portugalsko a řada dalších) se už potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil; ukazuje se, že na trhu práce se dnes stále hůře setkávají poptávka s nabídkou.

Co je výhodnější - platit lidem, aby pracovali, nebo za to, že nepracují? - klade si v této souvislosti otázku nejnovější analýza OECD. Její autoři se na základě zkušeností řady členských zemí domnívají, že prospěšnější je první varianta, připouštějí však, že jednoznačné ani všeobecně vyhovující řešení neexistuje. Nepochybně však prosperita jednotlivce i celé sp

Uplatňování politiky stimulující taková řešení si však vyžaduje důkladnou přípravu všech zúčastněných stran a náležité shody mezi nimi. Plody podobných reforem se tak dostaví až za několik let, a do té doby bude záležet spíše na tom, nakolik ta která země, ten který zaměstnanec dokáže využít možností vytvářených v průběhu hospodářského cyklu.

Zdroj: HN z 14. 07. 2000